36 C 179/2025-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 28. 4. 2025 domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované, která byla naposledy stanovena rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ve výši 1 500 Kč měsíčně. Návrh odůvodnil tím, že žalovaná dcera již ukončila studium na střední škole a navrhoval, aby byla zrušena vyživovací povinnost od doby, kdy dcera ukončila studium. Dále se svým návrhem domáhal, aby matce , jméno FO, byla uložena povinnost, aby zpětně ode dne zjištění data ukončení studia dcery vrátila výživné na účet insolvenčního správce , tituly před jménem, , jméno FO, .2. Návrh žalobce došlý Okresnímu soudu v , adresa, dne 28. 4. 2025 se v části, v níž se žalobce domáhal, aby soud uložil matce , jméno FO, , nar. 15. 7. 1972, aby zpětně ode dne zjištění data ukončení studia dcery vrátila výživné na účet insolvenčního správce , tituly před jménem, , jméno FO, , soud vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí v souladu s ustanovením § 112 občanského soudního řádu.3. Ve věci bylo nařízeno dne 22. 1. 2026 jednání. Žalobce uvedl, že navrhuje, aby jeho vyživovací povinnost vůči žalované byla zrušena od 1. 1. 2025, uvedl, že na výživné platil částku 1 500 Kč a je v insolvenčním řízení, výživné 1 500 Kč měsíčně posílal insolvenční správce na účet matky žalované. Dále uvedl, že žalovaná dcera je plnoletá, nedokončila studium, je na úřadu práce, může si najít práci a má za to, že je schopna se sama živit.4. Žalovaná u jednání uvedla, že s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti souhlasí. Uvedla, že je evidována na úřadu práce od 12. 9. 2025, studium na střední škole ukončila 31. 10. 2024 a od 1. 11. 2024 nestuduje a nepracuje a je od roku 2025 evidována na úřadu práce.5. Žalovaná u jednání zcela uznala návrh na zrušení vyživovací povinnosti od 1. 1. 2025.6. Dle ustanovení § 153a odst. 1 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatňovaný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Dle odstavce 2 rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v níž nelze uzavřít schválit smír.7. Vzhledem k tomu, že žalovaná v souladu s ustanovením § 153a o. s. ř. uznala nárok žalobce uplatněný v žalobě v celém rozsahu a vzhledem k tomu, že byly zcela naplněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, tak soud rozhodl v souladu s ustanovením § 153a o. s. ř. rozsudkem pro uznání. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2013 sp. zn. , spisová značka, rozsudek neobsahuje podřazení tvrzený skutkových okolností pod příslušnou právní normu. Vzhledem k tomu, že žalovaná zcela nárok na zrušení vyživovací povinnosti uznala, tak soud zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalované s účinností od 1. 1. 2025.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce žádné náklady řízení po žalobkyni nepožadoval.9. Odůvodnění rozsudku je v souladu s ustanovením § 157 odst. 3 o. s. ř.