39 C 408/2025-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 9. 2024 (dále jen „smlouva“) uzavřené mezi účastníky na částku 20 000 Kč. Na základě této smlouvy byla žalované částka 20 000 Kč téhož dne vyplacena. Žalovaná dne 23. 9. 2024 odstoupila od smlouvy a tím vznikla žalované povinnost vrátit do 30 dnů, tj. do 23. 10. 2024 od odstoupení od smlouvy jistinu spotřebitelského úvěru. Žalovaná uhradila pouze 4 000 Kč, ve zbytku 16 000 Kč svůj dluh neuhradila. Žalovaná se tak bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět svým podáním ze dne 10. 12. 2025 a dne 22. 1. 2026, když uvedla, že žalovaná v několika platbách částečně plnila na svůj dluh, proto vzala žalobu zpět do výše celkem 13 000 Kč. Soud podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v rozsahu zpětvzetí návrhu řízení částečně zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). Dále požadovala částku 3 000 Kč a zákonné úroky z prodlení., právnická osoba, jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala jej pravidelně splácet spolu s poplatky a úroky v měsíčních splátkách. , adresa, 000 Kč byla žalované téhož dne předána. Žalovaná dne 23. 9. 2024 oznámila žalobkyni, že od smlouvy odstupuje v souladu s čl. 9 Smluvních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalované tak vznikla povinnost vrátit zapůjčený finanční obnos bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od odeslání odstoupení, tj. v tomto případě do 23. 10. 2024. Podle tabulky umoření soud zjistil, že žalobkyně obdržela od žalované platby: dne 26. 11. 2024 částku 2 000 Kč, dne 22. 1. 2025 Kč částku 2 000 Kč, dne 2. 4. 2025 částku 500 Kč, dne 19. 5. 2025 částku 2 000 Kč, dne 1. 7. 2025 částku 2 000 Kč, dne 25. 7. 2025 částku 2 000 Kč, dne 1. 10. 2025 částku 2 000 Kč, dne 4. 11. 2025 částku 1 000 Kč, dne 2. 12. 2025 částku 1 500 Kč a dne 29. 12. 2025 částku 2 000 Kč, tedy celkem žalobkyně od žalované obdržela 17 000 Kč.6. Po právním hodnocení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se předloženými důkazy podařilo prokázat, že vyplatila dne 9. 9. 2024 částku 20 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru. Žalovaná od smlouvy odstoupila a vznikla jí povinnost vrátit zapůjčené finance. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaná získala majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl pro její odstoupení od smlouvy. Proto soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a žalovanou zavázal k jeho vrácení, přičemž dle tvrzení žalobkyně, proti kterým žalovaná nebrojila, žalovaná postupně splácela svůj dluh, když nyní chybí doplatit částka 3 000 Kč. Žalovaná měla svůj dluh uhradit nejpozději do 23. 10. 2024, a od tohoto data je tak v prodlení podle ust. § 1970 o. z. Žalobkyni tak náleží rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požadovala od prodlení žalované, tj. od 24. 10. 2024, přičemž se výše jistiny snižovala podle splácení dluhu žalovanou.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přičemž řízení bylo částečně zastaveno z důvodu jednání žalované, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 220 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b a. t., neboť se jedná o formulářovou žalobu, tedy o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč (obdobný návrh byl žalobkyní podán například ve věci vedené Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ). V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.9. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.