59 C 226/2025-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 18 699 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, ze dne 31. 1. 2024 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru až do výše 16 000 Kč, který měl být žalovaným spolu se smluvním úrokem ve výši 30 % ročně splácen v pravidelných měsíčních splátkách nejméně ve výši 1 195 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 7. 12. 2024. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku ve výši 18 699 Kč skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 200 Kč a ze smluvního úroku ve výši 3 499 Kč. Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku vůči žalovanému smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené smlouva o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, , že jako smluvní strany jsou v této uvedeny právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek věřitele, že poskytne žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru až do výše 16 000 Kč. Žalovaný se zavazuje úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Smlouva není opatřena podpisem právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného;- z výpisů z účtu vedeného u společnosti , právnická osoba, ., že pod variabilním symbolem , var. symbol, byla ve prospěch účtu č. , č. účtu, odeslána platba dne 31. 1. 2024 ve výši 16 000 Kč;- ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 25. 11. 2025, že žalovaný má právo nakládat s účtem č. , č. účtu, s tím, že na označený účet byly od právní předchůdkyně žalobkyně připsána platba pod variabilním symbolem , var. symbol, dne 31. 1. 2024 v částce 16 000 Kč;- ze Smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku č. , hodnota, ke Smlouvě o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2025 vč. podacího lístku, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2025, odeslaným téhož dne;- z předžalobní výzva ze dne 15. 1. 2025 vč. podacího lístku, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky zástupcem žalobkyně v celkové výši 23 053 Kč do tří dnů na označený bankovní účet, výzva byla téhož dne zaslána žalovanému.5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin – Výpis z běžného účtu s platbou 0,01 Kč, Obchodní podmínky , právnická osoba, , Upomínka ze dne 7. 12. 2024), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné (další) skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně v období od dne 31. 1. 2024 poskytla žalovanému celkem částku 16 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , jehož je žalovaný majitelem. Žalovaný byl dne 15. 1. 2025 vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů na označený účet, téhož dne byla výzva zaslána na adresu žalovaného.7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „smlouva o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, “ nicméně tato nebyla opatřena podpisem ani jedné ze smluvních stran. Nelze tak dovodit, že by došlo k platnému uzavření smlouvy s žalovaným, potažmo že by žalovaný v této listině projevil svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., jak tvrdila žalobkyně. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného 26. 1. 2026 připravila o možnost tohoto poučení.10. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet, a to jak jeho příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného, když k tomu žalobkyně nenavrhla ani nezaložila žádný důkaz.11. Bylo však zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného právního důvodu, a to celkem částku 16 000 Kč převodem na shora označený bankovní účet, jehož je žalovaný majitelem. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému. Žalobkyně sama přitom uvedla, že žalovaný uhradil k rukám právní předchůdkyně žalobkyně z titulu dané smlouvy celkem částku 800 Kč. Předmětná pohledávka pak byla řádně postoupena na žalobkyni a postoupení žalovanému oznámeno v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud tak žalobu shledal důvodnou co do zbývající dosud neuhrazené částky 15 200 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.12. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 24. 1. 2025 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dne 15. 1. 2024, přičemž výzva mu byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne 20. 1. 2025. S ohledem na uvedenou tří denní lhůtu byl pak povinen plnit do 23. 1. 2025. Lze tedy shrnout, že od 24. 1. 2025 je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že jeho výše činila (v první polovině roku 2025) 12 %.13. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního (ne)úspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 20 896,84 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 17 033,99 Kč, celkový úspěch žalobkyně tak představuje 81,5 % a neúspěch 18,5 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 63 % nákladů řízení, které jí vznikly. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna zástupce za 3 úkony právní služby po 400 Kč (za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“), ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. 1 200 Kč, dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3 x 100 Kč) dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky, navýšeno o 21 % DPH k odměně a náhradě hotových výdajů ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tak činí částku 2 615 Kč, z níž náleží žalobkyni 63 %, což představuje částku 1 647 Kč, jíž je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.15. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.