62 C 305/2025-38 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 31. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 900 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným 21. 10. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 19 100 Kč, následně žalovaný využil svého práva na navýšení úvěru v celkové výši 30 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 24. 12. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se zavázal uhradit smluvní úrok 6 900 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč a smluvního úroku ve výši 6 900 Kč. Žalovaný dosud poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, přestože byl žalobkyní dopisem z 20. 5. 2025 k úhradě dlužné částky písemně vyzván.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , že tato listina není podepsána žalovaným. Jako smluvní strany jsou zde uvedeny společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy je závazek společnosti, že poskytne klientovi peněžní prostředky ve výši 19 100 Kč na uvedený bankovní účet s tím, že klient poskytnuté peněžní prostředky vrátí společnosti s úrokem ve výši 279,83 % ročně do 30 dnů. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , že strany se dohodly o změně výše závazku na 30 000 Kč s úrokem v celkové výši 6 900 Kč. Z výpisu z běžného účtu, že společnost , právnická osoba, odeslala na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, /5500 dne 21. 10. 2024 částku 19 100 Kč a téhož dne ještě další částku 10 900 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . z 4. 12. 2025, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný, který měl k tomuto účtu také dispoziční právo a na tento účet byla v říjnu 2024 připsána platba 19 100 Kč a 10 900 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby, že 20. 5. 2025 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 51 285,59 Kč na bankovní účet žalobkyně do tří dnů. Z podacího lístku se podává, že tato výzva byla odeslána žalovanému doporučeně poštou 20. 5. 2025. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, že na základě této smlouvy uzavřené 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, . jako postupníkem nabyla žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky, že společnost , právnická osoba, oznámila 20. 5. 2025 žalovanému, že pohledávka ve výši 43 639,59 Kč vzniklá z titulu neuhrazeného úvěru byla postoupena na žalobkyni.4. Podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci bylo prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, za žalovaným byla platně postoupena dne 12. 12. 2024 na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.5. Soud dále konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o úvěru“, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného, když na této listině není připojen podpis žalovaného ani jiný nástroj způsobilý jeho podpis nahradit. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovaným a společností , právnická osoba, uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z., postupem, který žalobkyně uvedla v žalobě. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 30 000 Kč převodem na jeho bankovní účet.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 30 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Na svůj dluh žalovaný dosud ničeho neuhradil, a proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 30 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně odeslala žalovanému 20. 5. 2025 výzvu k úhradě dluhu, když soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného 23. 5. 2025. Jelikož byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů od obdržení této výzvy, tj. do 26. 5. 2025, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od 27. 5. 2025, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.). Ohledně částky 6 900 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 36 900 Kč od 25. 12. 2024 do 26. 5. 2025, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 900 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení, soud žalobu zamítl.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 42 674,39 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 32 919,45 Kč (výrok I.) a neúspěšná byla co do částky 9 754,94 Kč (výrok II.). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 77 % a neúspěch 23 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 54 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby 700 Kč za jeden úkon právní pomoci podle § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), tj. 2 100 Kč. Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b) odst. 6 vyhlášky ve výši 100 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 300 Kč a DPH ve výši 21 % v částce 504 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 476 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 4 380 Kč pak náleží žalobkyni 54 %, což představuje částka 2 365,20 Kč.8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.