64 C 381/2025-31 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 24 705 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ní uzavřela prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvu o úvěru tak, že si žalovaná dle své volby vybrala výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti, následně vyplnila v registračním formuláři své osobní údaje, přičemž získala přístup do uživatelského účtu, kde odsouhlasila smluvní dokumentaci za použití verifikačního kódu, zaslaného prostřednictvím sms zprávy. Dne , datum, pak žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky, a to v částce 15 000 Kč (úvěr), bezhotovostním převodem na účet žalované č. , č. účtu, , z něhož byla současně provedena ověřovací platba. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutým úvěrem zavázala zaplatit žalobkyni sjednaný úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaná se však dostala do prodlení, byla proto opakovaně upomínána s tím, že v poslední upomínce ze dne , datum, byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Od , datum, je tak žalovaná v prodlení s úhradou celého úvěru, žalobkyně proto požadovala vedle dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč smluvní úrok za první měsíc čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, v kapitalizované výši 3 705 Kč, dále běžící úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná na dlužnou částku přes výzvu žalobkyně dosud ničeho neuhradila. K výzvě soudu žalobkyně poté popsala způsob ověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalované, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , že jako smluvní strany jsou v této uvedeny žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná, předmětem smlouvy je závazek úvěrující, že poskytne úvěrované peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu 15 000 Kč bezhotovostně dne , datum, . Úvěrovaná se zavazuje úvěr vrátit v měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně pod variabilním symbolem , var. symbol, . Smlouva je opatřena podpisem za úvěrujícího (žalobkyni), není opatřena podpisem žalované.- z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , že k uvedenému dni byla z účtu žalobkyně vedeného u platební brány , Anonymizováno, odeslána platba v částce 15 000 Kč ve prospěch účtu , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .- ze sdělení společnosti , právnická osoba, . z č. l. 19 a 28, že žalovaná je majitelkou účtu č. , č. účtu, , na nějž byla dne , datum, připsána platba v částce 15 000 Kč od žalobkyně.- z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně potvrzení o podání doporučené zásilky, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky zástupcem žalobkyně v celkové výši 49 039,88 Kč do tří dnů na označený bankovní účet, výzva byla poté dne , datum, zaslána na adresu žalované.5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin - VOP žalobkyně, kopie OP a , podezřelý výraz, průkazu žalované, výpisy z účtu žalované za období 4-6/, Anonymizováno, , dopis žalobkyně ze dne , datum, , výplatní pásky žalované za období 3-6/, Anonymizováno, ), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné (další) skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobkyně dne , datum, poskytla žalované částku 15 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , jehož je žalovaná majitelkou. Žalovaná byla dne , datum, vyzvána prostřednictvím zástupkyně žalobkyně k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů na označený účet. Do dnešního dne ničeho neuhradila.7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ nicméně tato nebyla opatřena podpisem obou smluvních stran, resp. obsahuje podpis pouze osoby jednající za žalobkyni. Nelze tak dovodit, že by došlo k platnému uzavření smlouvy s žalovanou, potažmo že by žalovaná v této listině projevila svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., jak tvrdila žalobkyně. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne , datum, připravila o možnost tohoto poučení.10. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet, a to jak její příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalované. Výplatní pásky a výpisy z účtu žalované za shora označené měsíce samy o sobě k prokázání uvedených skutečností (úvěruschopnosti žalované), zejména co do pravidelných měsíčních výdajů bez dalšího nepostačují.11. Bylo však zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez prokázaného právního důvodu, a to celkem částku 15 000 Kč převodem na shora označený bankovní účet, jehož je žalovaná majitelkou. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalované. Žalovaná pak v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni něčeho uhradila. Soud tak žalobu shledal důvodnou co do částky 15 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.12. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od , datum, do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaná tak byla podle 1958 odst. 2 o. z. povinna dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dne , datum, , přičemž výzva jí byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne , datum, . S ohledem na uvedenou tří denní lhůtu byla pak povinna plnit do , datum, . Lze tedy shrnout, že od , datum, je žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že jeho výše činila (ve druhé polovině roku 2025) 11,5 %.13. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního (ne)úspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 28 093,47 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 15 959,38 Kč, celkový úspěch žalobkyně tak představuje 57 % a neúspěch 43 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 14 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Tyto sestávají ze soudního poplatku (po jeho doplacení) ve výši 1 236 Kč, odměny zástupkyně za celkem , hodnota, úkony právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 400 Kč podle 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), tj. celkem 1 200 Kč, náhrady hotových výdajů ke každému z úkonů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, plus DPH 21 % k odměně a náhradám hotových výdajů ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí částku 3 051 Kč, z níž pak přináleží žalobkyni 14 %, což představuje částku 427 Kč, jíž je žalovaná povinna zaplatit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokátky ve smyslu § 7 advokátního tarifu, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru touž ža