13 C 100/2020-77 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 461 727,70 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí hypotéčního úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému hypoteční úvěr za účelem nákupu nemovitosti v celkové výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného příslušenství žalobkyni splatit, kdy úvěr měl být splacen nejpozději do [počet] let od první splátky po dočerpání úvěru. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši [úrok] ročně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak žalovaný ani přesto neplatit svůj splatný dluh. Žalobkyně v souladu se smlouvou uplatnila své právo a žalovaného vyzvala k okamžitému splacení celého dluhu dopisem ze dne [datum] Poslední částečnou úhradu splatného dluhu žalovaný provedl dne [datum]. Výše dluhu ke dni [datum] činí celkem 488 677,30 Kč, jenž představuje jistinu 461 727,70 Kč, úrok 24 507,51 Kč, úrok z prodlení 2 142,09 Kč, poplatky 300 Kč. Žalovanou částku představuje dlužná jistina. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na kapitalizovaný úrok 26 949,60 Kč (ke dni [datum]), úroku [úrok] ročně z jistiny od [datum] a zákonný úrok z prodlení. 2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] a dle dodatku [číslo] ke smlouvě o poskytnutí hypotéčního úvěru ze dne [datum] byl žalovanému poskytnut úvěr na bydlení za účelem nákupu nemovitosti specifikované ve smlouvě, a to ve výši 476 000 Kč. Úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši [úrok] p.a. s tím, že je platná do 18. 9. 2022. Způsob čerpání úvěru byl sjednán bezhotovostně převodem na účet. Dle smlouvy se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr splatit nejpozději do [počet] let od první splátky po čerpání úvěru, a to ve splátkách, kdy výše splátky za předpokladu úplného dočerpání úvěru činila 1 890,70 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky žalobkyně, Sazebník žalobkyně a oznámení ke smlouvě ze dne [datum] o dočerpání úvěru a oznámení ke smlouvě ze dne [datum] o změně výše splátky, dle kterého činila výše splátky od [datum] částku 2 694,50 Kč. Dle příkazů k čerpání úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] žalovaný čerpal úvěr ve výši 476 000 Kč, který mu byl dle výpisu z účtu žalobkyně poskytnut ve dvou platbách na jeho bankovní účet dne [datum]. Dle splátkového plánu měl žalovaný uhradit žalobkyni celkem částku 532 954,07 Kč. Dle výpisu z hypotéčního účtu žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas od [datum], poslední úhradu provedl žalovaný dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, a to dopisem ze dne [datum], dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého úvěru včetně příslušenství, kdy dlužná částka k datu [datum] činila 486 593,97 Kč. Dle stavu pohledávky ke dni [datum] včetně a dle souhrnu dlužných splátek činila dlužná částka 488 677,30 Kč představující dlužnou jistinu 461 727,70 Kč, komerční úrok 24 507,51 Kč, úrok z prodlení 2 142,09 Kč, ostatní poplatky 300 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. 5. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 7. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalovanému na základě úvěrové smlouvy poskytla finanční prostředky za účelem nákupu nemovitosti a žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet, avšak porušil své povinnosti vyplývající ze smluv a dostal se s úhradou dluhu do prodlení, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 461 727,70 Kč (představující neuhrazenou jistinu úvěru) spolu s úrokem [úrok] ročně z částky 461 727,70 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 461 727,70 Kč od [datum] do zaplacení a dále příslušenství úvěru ke dni [datum] ve výši 26 949,60 Kč (tj. kapitalizovaný úrok). 9. Co se týče smluvních úroků [úrok] p.a., tyto soud považuje za zcela přiměřené a souladné s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Krajského soudu v Praze, a tedy za platně sjednané. Současně soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 687 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů po [částka], tj. [částka] (předžalobní výzva, žaloba) a zaplaceného soudní poplatku 23 087 Kč. 11. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.