8 C 57/2020-57 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 5 464 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na částku 4 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy a zavázala se kromě jistiny zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou 20,98% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 800 Kč a hotovostní inkaso splátek 1 200 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 43 týdenních splátkách po 148 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 6. 2017. Žalovaná však nesplácela řádně a včas, do okamžiku postoupení pohledávky uhradil toliko 900 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně rozložila na 0 Kč na jistinu, 364 Kč na úrok, 356,54 Kč na poplatek za administrativní činnost a 179,46 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední platba ze strany žalované byla uhrazena 14. 10. 2016. Žalované bylo známo, že má celkovou dlužnou částku uhradit nejpozději 29. 6. 2017, ode dne následujícího byla tedy v prodlení se splácením všech sjednaných a neuhrazených splátek. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo následujícího dne po splatnosti právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky, která činila na jistině půjčky částku 4 000 Kč, přičemž tato jistina se od 30. 6. 2017 úročí úrokem 20,98% ročně. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč, dlužného poplatku na administrativní činnosti 443,46 Kč a na hotovostní inkaso splátek 1 020,54 Kč, dále se pak žalobkyně domáhá kapitalizovaných úroků 2 074,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení výši 789,79 Kč, úroků ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny 4 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 4 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl soud ve věci na základě žalobkyní předložených listin tak, že bez nařízení jednání veřejně vyhlásil rozsudek. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalované, z výpisu z poštovního podacího archu a z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] uzavřela žalovaná se [právnická osoba] [název právnické osoby] [anonymizována dvě slova], smlouvu o půjčce na částku 4 000 Kč, která jí byla v den podpisu smlouvy vyplacena v hotovosti. Žalovaná se zavázal kromě jistiny zaplatit také další poplatky v souhrnné výši 2 364 Kč, z toho 364 Kč na úroku, 800 Kč na administrativní činnosti a 1 200 Kč na hotovostním inkasu splátek, a to v 43 týdenních splátkách po 148 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnán u [právnická osoba] jako [anonymizováno] s příjmem [částka], k tomu má další příjem [částka]. Měsíční výdaje činí [částka] nájem, [částka] výdaje domácnosti, spoření [částka], ostatní náklady [částka]. Její použitelný příjem po odečtení výdajů tak dosahuje [částka]. Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná na úhradu svého závazku uhradila 900 Kč. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 6. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 10. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Dospěl přitom k závěru, že v tomto směru žalobkyně své povinnosti dostála. Žalobkyně prokázala, že žalovaná před uzavřením smlouvy vyplnila řádně a v dostatečné rozsahu kartu zákazníka, čímž žalobkyni prokázala své příjmy a výdaje, tj. svou majetkovou situaci. Žalobkyně jako úvěrující společnost na základě těchto údajů poskytla žalované úvěr, když v souladu s citovaným ustanovením posoudila, že žalovaná je schopna úvěr splácet, neboť jí zůstává po odečtení výdajů [částka], což je částka vysoce přesahující měsíční splátku poskytnutého úvěru. V tomto směru tedy soud neshledal na straně žalobkyně pochybení. 12. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně smlouvou o půjčce prokázala, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o půjčce na 4 000 Kč, které byly žalované při podpisu smlouvy předány a předžalobní výzvou a smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy prokázala, že jí právním předchůdcem žalobkyně byl postoupen dluh v žalované výši. 13. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok 364 Kč, odpovídající 20,98 % jistiny ročně, považoval soud za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč, tedy ve výši 20 % z jistiny zápůjčky, a poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 200 Kč, tj. 30 % jistiny, má soud za to, že fakticky těmito poplatky, žalobkyně, resp. její právní předchůdce, skrytě navýšila smluvené úroky. Ty tak ve svém souhrnu dosáhly výše 70,98 % jistiny zápůjčky. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání o úhradách za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, za administrativní činnosti a vyhodnocení úvěrového případu a za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy neplatné podle ustanovení § 580 o. z. Takto sjednaná výše úplat se stala pro žalovanou hrubě nevýhodnou a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.12.2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004). To však neznamená, že smlouva o zápůjčce je neplatná jako celek, neboť neplatné části lze v souladu s § 576 o.z. oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na rozhodnutí téhož soudu z 31. 5. 2017 sp. zn. 30 Co 176/2017. 14. Žalovaná tak byl dle smluvených podmínek povinen zaplatit žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, celkem 4 364 Kč, z toho 4 000 Kč na jistině a 364 Kč na úroku, přičemž jednotlivé splátky rozděloval věřitel dle ujednání na splátky jistiny a úroku. Žalovaná tak porušila své smluvní povinnosti, když závazek ze smlouvy řádně a včas neplnila. Po započtení částky 900 Kč nejprve na smluvené úroky a následně částky 536 Kč (900 Kč – 364 Kč) na jistinu, dluží žalovaná žalobkyni na jistině částku 3 464 Kč (4 000 Kč – 536 Kč). Žalobkyně dále požadovala smluvní úroky ve výši 20,98 % ročně od 30. 6. 2017, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu posledn