10 C 77/2021-105 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky 164 819 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 164 819 Kč od 1.11.2020 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalované poskytne v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaná se zaváže, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek uvedených ve smlouvě. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalované na její žádost peněžní prostředky v celkové výši 119 050 Kč, a to bankovním převodem. V bodě 4. byla žalovaná povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. V bodě 5.1. smlouvy si účastníci ujednali, že žalovaná je povinna uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 23 810 Kč. V bodě 5.2. smlouvy bylo dále stanoveno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. V bodě 6.1. smlouvy byl sjednán úrok ve výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlok čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane dluh celý splatným postupem dle č.l. 6 smlouvy, byl žalovaná povinna zaplatit sjednaný úrok ve výši 15% ročně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. Jeho výše činila 172 111 Kč. V bodě 6.3. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila na částku 726 Kč. Žalovaná uhradila na dluh z revolvingového úvěru částku 150 878 Kč. V souladu s čl. 6. smlouvy byla případná částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobkyně v pořadí 1. smluvní pokuta, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úrok z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Dle bodu 6.5. smlouvy se stává celý dluh splatným a žalobkyně je oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě prodlení žalované se splacením dluhu po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaná dluh neuhradila, je od [datum] v prodlení. Žalobkyně má pohledávku za žalovanou v celkové výši 164 819 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. U ústního jednání dne [datum] uvedla, že se dostala do tíživé finanční situace z důvodu [anonymizována dvě slova]. Chtěla se s žalobkyní dohodnout na způsobu řešení dluhu po vyjasnění, o jaký dluh se jedná. Uvedla, že nerozumí tomu, že by dlužila tak vysokou částku. Soud jednání odročil za účelem smírného vyřešení věci na den [datum]. Žalovaná se s žalobkyní nespojila. K důvodům uvedla, že neměla prostředky na telefonické kontaktování žalobkyně. Žalobkyně i její právní zástupce se k jednáním nedostavili. Soud věc projednal v jejich nepřítomnosti, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované v její prospěch finanční prostředky. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 119 050 Kč, a to bezhotovostně – zasláním na její číslo účtu. Finanční prostředky byly zasílány na účet žalované v různých částkách v období od [datum] do [datum]. 5. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 6. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 10. Soud má provedeným dokazováním za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 119 050 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. 11. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, Žalobkyně k takovému svému tvrzení neoznačila žádný důkaz. K doplnění žaloby, doručené zdejšímu soudu dne [datum] přiložila výplatní lístek, podle něhož byla žalované za měsíc [anonymizováno] [rok] vyplacena částka [částka] a za měsíc [anonymizováno] [rok] částka [částka]. Z pouhé informace o příjmu žalované, bez zjištění jejích výdajů a případných dluhů však nelze dospět k závěru o schopnosti žalované úvěr splácet. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru. 12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 119 050 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o revolvingovém úvěru byla neplatná od počátku), proto by jí měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaná však na pohledávku žalobkyně uhradila celkem částku 150 878 Kč (jak sama žalobkyně uvádí v žalobě). Proto soud rovněž žalobu zamítl 13. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by jí v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady.