11 C 136/2021-29 — Okresní soud v Příbrami

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 530 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný coby provozovatel automobilu [registrační značka] neměl od 5. 9. 2019 do 29. 2. 2020 k vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti. Žalovaná částka se skládá z příspěvku 6 230 Kč a poplatku spojeného s uplatněním práva 300 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný je provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 m3, [značka automobilu], [registrační značka], VIN: [VIN], číslo technického průkazu: [číslo TP], kdy k vozidlu neměl v období od 5. 9. 2019 do 29. 2. 2020 sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. 178 dní, a vznikla mu povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu 6 530 Kč představující zákonný příspěvek 6 230 Kč tvořený příslušnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění hrazeno, tj. denní sazbou 35 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku, splatnost nastala dne 2. 11. 2020. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 25. 5. 2021, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky. 5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 6. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného do garančního fondu vlastníkem popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti (§ 18 a násl. zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost, když neměl sjednané zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k předmětnému vozidlu (§ 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), v důsledku čehož mu vznikla povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně (§ 4 zákona č. 168/1999 Sb.). Dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 m3 částku 35 Kč. 7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 3. 11. 2021 (tj. den následující po splatnosti) do zaplacení, když žalovaný se dostal s úhradou příspěvku do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč. 9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.