11 C 20/2021-63 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 009,21 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách. Žalobkyně se mimo jiné zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr, který umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 37 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem, kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit, avšak svou povinnost nesplnil, když překročil výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně převedla výši nepovoleného přečerpání účtu 46 009,21 Kč na úvěrový účet, a to za účelem úhrady ve splátkách. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil, úvěr byl proto zesplatněn ke dni [datum]. Žalovaný tak dluží žalobkyni 46 009,21 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu. Zdejší soud usnesením vyzval žalovaného ke zjištění stanoviska k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Žalovaný proti tomuto postupu neměl námitek, žalobkyně vyjádřila souhlas již v žalobě, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby. Dle dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum] byl žalovanému na základě smlouvy o bankovních produktech a službách zřízen dne [datum] běžný účet č. [bankovní účet]. Dle [anonymizováno] byl dále žalovanému k běžnému účtu poskytnut kontokorentní úvěr [anonymizováno], jenž umožnil žalovanému přečerpání prostředků na běžném účtu do výše povoleného limitu 37 000 Kč. Kontokorentní úvěr byl dle [anonymizováno] sjednán od [datum]. Úroková sazba byla dle [anonymizováno] sjednána ve výši 21,99 % p.a., úroková sazba ze splatného úvěru činila 24 % p. a. Dle výpisu z běžného účtu ze dne [datum] žalovaný přečerpal sjednanou výši úvěrového limitu, kdy dne [datum] žalobkyně nepovolené přečerpání úvěru ve výši 46 009,21 Kč převedla na úvěrový účet č. [bankovní účet], o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum], kterým byl vyzván k úhradě dlužné částky v 24 měsíčních splátkách po 1 917,05 Kč splatných vždy k 28. dni každého měsíce počínaje dnem [datum]. Dle výpisů z úvěrového účtu za období od [datum] do [datum] žalovaný na předmětný dluh neuhradil žalobkyni ničeho. Dluh žalovaného vůči žalobkyni činí dle výpisů z úvěrového účtu částku 46 009,21 Kč. Dle oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn a byl vyzván k úhradě dlužné částky 46 009,21 Kč do [datum]. Žalovanému byla dle poštovního podacího archu zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. 4. S ohledem na datum sjednání kontokorentního úvěru vycházel soud při právním posouzení věci ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť ji uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalovanému dle předložených důkazů poskytla kontokorentní úvěr a žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet, avšak porušil své povinnosti a dostal se s úhradou dluhu do prodlení, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru částku 46 009,21 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2 596,86 Kč (počítaný z částky 46 009,21 Kč od [datum] do [datum]) a se zákonným úrokem z prodlení 9,85% p.a. z částky 46 009,21 Kč od [datum] do zaplacení. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 747 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají z 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 2 980 Kč, tj. 8 940 Kč, 3 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 900 Kč, 21 % DPH počítané z částky 9 840 Kč, tj. po zaokrouhlení 2 066 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 1 841 Kč. 9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.