13 C 35/2021-41 — Okresní soud v Příbrami

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 6 011,97 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě smlouvy došlo k vyúčtování služeb, za něž žalovaná neuhradila. Žalovanou částku představuje dluh z titulu vystavených faktur ve výši 87,37 Kč a ve výši 5 824,60 Kč a smluvní pokuta za nezaplacené faktury ve výši 100 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. 3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [adresa] [anonymizována tři slova], [část obce] a žalovaná se zavázala hradit za dodanou elektřinu sjednanou cenu. Žalobkyně vystavila dne 22. 1. 2019 žalované vyúčtování [číslo] za období od 8. 10. 2018 do 18. 1. 2019 na částku 1 087,37 Kč splatné dne 11. 2. 2019. Na toto vyúčtování žalovaná uhradila 1 000 Kč dne 27. 2. 2019, zbývá uhradit 87,37 Kč. Žalobkyně vystavila žalované dne 16. 1. 2020 vyúčtování [číslo] za období od 19. 1. 2019 do 15. 1. 2020 na částku 5 979,91 Kč splatné dne [datum]. Na toto vyúčtování žalovaná uhradila 155,31 Kč dne 20. 2. 2020, zbývá uhradit 5 824,60 Kč. Žalobkyně vystavila žalované dne 24. 2. 2020 vyúčtování na částku 100 Kč představující smluvní pokutu za nezaplacení faktury. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s úhradou do prodlení, došlo k přerušení dodávky elektřiny. Žalované byla dle poštovního podacího archu zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a z vyhlášky č. 210/2011 Sb., o rozsahu a náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících plateb. 6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, která je svým obsahem kupní smlouvou, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou cenu za elektřinu, avšak žalovaná za elektřinu řádně neplatila, čímž jí vznikl dluh ve výši 87,37 Kč a ve výši 5 824,60 Kč. Žalobkyni v důsledku prodlení vznikl nárok na smluvní pokutu 100 Kč za neuhrazená vyúčtování. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny celkem částku 6 011,97 Kč včetně příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení z příslušných částek, když žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení, dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze dvou úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 400 Kč, dvou režijních paušálů po 100 Kč, tj. 200 Kč, 21 % DPH počítané z částky 600 Kč, tj. 126 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč. 9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.