15 C 66/2018-87 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu o vyklizení bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], [část obce], bytový dům, postavený na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro Katastrální území Příbram, obec a okres [okres], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram (dále jen„ bytová jednotka“). Dne [datum] uzavřel žalobce, jako pronajímatel, s žalovanou, jako nájemkyní, smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byla bytová jednotka. Žalovaná se ve smlouvě o nájmu zavázala platit žalobci nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně a měsíční zálohy na plnění a služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 400 Kč, vždy do 15. dne v kalendářním měsíci. Tuto povinnost však žalovaná řádně neplnila a dostala se s placením nájemného a záloh za úhradu služeb do prodlení, proto žalobce nájemní smlouvu ze dne [datum] vypověděl výpovědí ze dne 19. 6. 2017, která byla žalované doručena dne 20. 6. 2017. Byť se žalobce snažil vyřešit celou záležitost smírně, žalovaná bytovou jednotku na základě výzvy žalobce nevyklidila, proto žalobci nezbylo nic jiného než se obrátit na soud. Žalobce vypověděl smlouvu o nájmu bytu bez výpovědní doby, nájem bytu tak skončil okamžikem doručení výpovědi žalované, která byla povinna vyklidit bytovou jednotku bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od doručení výpovědi. Navrhl, aby soud po provedeném dokazování rozhodl tak, že uloží žalované povinnost bytovou jednotku vyklidit. 2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že smlouva o nájmu bytové jednotky ze dne [datum] byla podepsána v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum], kterou převedla bytovou jednotku na žalobce, a v souvislosti se smlouvou o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum], jehož předmětem byl zpětný úplatný převod bytové jednotky na žalovanou. Žalovaná považovala tyto smlouvy za neplatné, proto podala ke zdejšímu soudu žalobu o určení vlastnického práva. Okresní soud v Příbrami vedl řízení o určení vlastnického práva pod spisovou značkou 13 C 96/2018. Žalovaná se domáhala určení, že uzavřená kupní smlouva včetně smlouvy o smlouvě budoucí kupní a smlouva o nájmu bytové jednotky byly neplatné, neboť byly z její strany uzavřeny v tísni, za nápadně nevýhodných podmínek a žalovaná byla přesvědčena, že se jednalo o smlouvy lichevní. Odkázala na ustanovení § 1796 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). K neplatnosti smluv by měl soud přihlížet i bez návrhu. Před uzavřením kupní smlouvy byla v tíživé osobní a finanční situaci. Bylo proti ní vedeno několik exekucí, včetně exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] pod č. j. [spisová značka], kterým bylo dne [datum] vydáno usnesení o elektronické dražbě, jejímž předmětem byla bytová jednotka. Dražba byla nařízena na den [datum]. V době před uvedenou dražbou ji sám vyhledal a oslovil dopisem [jméno] [příjmení], se kterým se před termínem elektronické dražby sešla a využila jeho nabídky při řešení tíživé životní situace. Až později si uvědomila, že tato nabídka pomoci nebyla poctivá. Dne [datum] podepsala kupní smlouvu, avšak s jinou osobou, a to s žalobcem, který byl, dle sdělení pana [příjmení], jím obstaraným investorem. Žalobce při podpisu smluv vůbec neviděla, sešli se až později. Smlouvy jí byly předkládány k podpisu bez jakéhokoli vysvětlení. Také výše kupní ceny byla stanovena nižší, než je tržní cena bytové jednotky. Jednání pana [příjmení] a žalobce považovala za jednání podvodné, nepoctivé a lichevní, proto podala žalobu a v tomto řízení navrhla, aby soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení o určení vlastnického práva k bytové jednotce. 3. Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 1. 8. 2018, č. j. 15 C 66/2018 – 36, řízení k návrhu žalované přerušil do pravomocného skončení řízení o žalobě na určení vlastnictví k bytové jednotce. Následně toto řízení přerušil usnesením ze dne 23. 11. 2020, č. j. 15 C 66/2018 – 48, ještě do právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky o dovolání žalované podaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2020, č. j. 30 Co 7/2020-297, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozsudku vydanému v řízení vedeném Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. 13 C 96/2018. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. V řízení vedeném Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. 13 C 96/2018 rozhodl Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 15. 8. 2019, č. j. 13 C 96/2018 – 247, tak, že vlastníkem bytové jednotky je právě žalovaná. Krajský soud v Praze k odvolání žalobce rozhodl rozsudkem ze dne 3. 7. 2020, č. j. 30 Co 7/2020 – 297, kterým rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žaloba na určení, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky, se zamítá. O dovolání, které bylo žalovanou podáno, rozhodl Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 24. 6. 2021, č. j. 24 Cdo 3832/2020 – 371, tak, že dovolání odmítl. V tomto řízení tedy bylo jednoznačně rozhodnuto o tom, že vlastníkem bytové jednotky je právě žalobce. 5. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní byl založen nájemní vztah ve vztahu k bytové jednotce. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit žalobci jako pronajímateli nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně a dále zálohy na plnění a služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 400 Kč měsíčně. Nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu byly splatné do každého 15. dne v měsíci. Nájem bytové jednotky byl sjednán na dobu určitou, a to do 30. 6. 2019 s tím, že před uplynutím sjednané doby nájmu bylo sjednáno právo pronajímatele vypovědět smlouvu dle § 2229 o. z., nezaplatí-li nájemce nájemné ani do splatnosti příštího nájemného. 6. Z výpovědi nájmu a výzvy k vyklizení ze dne 19. 6. 2017 vyplývá, že žalovaná jako nájemkyně nesplnila svou povinnost, ke které se ve smlouvě o nájmu ze dne [datum] zavázala, a za měsíce březen, duben a květen 2017 neuhradila nájemné. Ke dni sepsání výpovědi nájmu dlužila žalobci z titulu neuhrazeného nájemného celkem 28 200 Kč, proto žalobce využil svého práva a vypověděl nájem bytové jednotky bez výpovědní doby, v souladu s ustanovením § 2291 odst. 1, 2 o. z. Žalovaná byla upozorněna, že nájem bytové jednoty skončí okamžikem, kdy jí bude výpověď doručena, a následně je bytovou jednotu povinna vyklidit bez zbytečného odkladu po skončení nájmu, nejpozději do jednoho měsíce. Rovněž byla výslovně poučena o tom, že má proti výpovědi právo vznést námitky a navrhnout do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi, aby soud přezkoumal její oprávněnost. 7. Ze sdělení Policie ČR, Obvodního oddělení Příbram, ze dne 18. 11. 2021, které bylo založeno ve spise Okresního soudu v Příbrami vedeného pod sp. zn. 15 C 156/2020, vyplývá, že žalovaná bytovou jednotku užívá, má zde označený zvonek i schránku jménem. Policii k dotazu uvedla, že bytovou jednotku bude využívat až do 5. 1. 2022, kdy se z ní má, po dohodě s majitelem, vystěhovat. 8. Podle § 2291 odst. 1, 2 o. z., poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. 9. S ohledem na popsaný skutkový stav věci, který soud zjistil provedeným dokazováním, dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaná s žalobcem uzavřeli smlouvu o nájmu bytové jednotky na dobu určitou do 30. 6. 2017. K tomuto datu byla žalovaná povinna byt vyklidit. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila a zpochybňovala vlastnictví bytové jednotky. O otázce vlastnického práva k bytové jednotce bylo pravomocně rozhodnuto v řízení vedeném Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. 13 C 96/2018 tak, že vlastníkem bytové jednotky je právě žalobce, který je rovněž vlastníkem zapsaným v katastru nemovitostí. Žalovaná tak užívá bytovou jednotku bez právního důvodu, nesvědčí jí ani vlastnické právo a nemá k bytové jednotce sjednané ani právo nájmu. Svou povinnost bytovou jednotku vyklidit dosud nesplnila, proto soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k vyklizení bytu byla stanovena dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 10. Pokud jde o náhradu nákladů řízení mezi účastníky, náleží žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., plná náhrada nákladů řízení sestávající se ze 4 úkonů právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, odvolání proti usnesení o přerušení řízení a účast na jednání dne 8. 12. 2021), 4 paušální náhrady