16 C 134/2021-36 — Okresní soud v Příbrami

Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen,,předchůdce žalobce“) uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru (správně zápůjčce), na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr (správně zápůjčku) ve výši 2 000 Kč se splatností do 22. 4. 2018. Žalovaný však doposud zapůjčené finanční prostředky nevrátil. Soud ve věci nenařídil ústní jednání a věc rozhodl dle § 115a) zák. č. 99/1963. Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a § 101 odst. 4 o.s.ř jen na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud tak vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení, z nichž zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které obdržel převodem na svůj bankovní účet bezúplatnou zápůjčku ve výši 2 000 Kč, kterou se zavázal vrátit nejpozději do 22. 4. 2018. Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce, který dopisem ze dne [datum] oznámil žalovanému postoupení pohledávky a zároveň jej vyzval ke splnění dluhu. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. o.z., a že pohledávka za žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o.z. platně postoupena žalobci, který je tak v této věci aktivně věcně legitimován. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ke vzniku právního poměru, podle kterého se tento jako věřitel zavázal přenechat žalovanému jako dlužníkovi zastupitelnou věc, a žalovaný se zavázal vrátit po uplynutí dohodnuté doby věc stejného druhu. Žalovaný zápůjčku nevrátil a počínaje dnem 23. 4. 2018 se ocitl v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil soud podle § 160 odst. l o.s.ř. třídenní. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 200 Kč podle § 14b odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), tj. 189 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní dle § 160 odst. l o.s.ř. s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. l o. s. ř.