17 C 191/2021-38 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky celkem 15 810 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení, a to z titulu neuhrazeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo TP]. V období od 10. 11. 2019 do 29. 2. 2020 a od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 neměl žalovaný z provozu tohoto vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku, s ohledem na druh vozidla, činila 65 Kč denně. Za období od 10. 11. 2019 do 29. 2. 2020 (112 dní) činí základ příspěvku 7 280 Kč a za období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 (122 dnů) činí základ příspěvku 7 930 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje úhradu částky ve výši 2 x 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávek, které připočetla k předmětným základům příspěvku. Splatnost pohledávky za žalovaným ve výši 7 580 Kč nastala dne 23. 11. 2020 a splatnost pohledávky ve výši 8 230 Kč nastala dne 19. 1. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobními výzvami k úhradě dlužných částek, žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že výzvou ze dne 9. 9. 2020 a ze dne 7. 1. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu za období od 10. 11. 2019 do 29. 2. 2020 a výzvou ze dne 18. 2. 2020 a ze dne 5. 11. 2020 za období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020, a to u vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo TP], jehož vlastníkem (provozovatelem) byl dle registru žalobkyně v uvedených obdobích právě žalovaný. Následně byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě, a to i právní zástupkyní žalobkyně před podáním žaloby, a to dne 26. 5. 2021 k úhradě dlužné částky za období od 10. 11. 2019 do 29. 2. 2020 a dne 23. 6. 2021 2021 k úhradě dlužné částky za období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020. Žalovaný ničeho neuhradil. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem [země], byl ve věci dán cizí prvek, proto se soud zabýval otázkou, zda je k rozhodnutí ve věci dána jeho mezinárodní příslušnost. V této souvislosti soud vycházel z ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle kterého, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný má prokazatelně bydliště na území České republiky, je ve smyslu shora uvedeného dána mezinárodní příslušnost České republiky. Při posuzování toho, jakým právním řádem se bude předmětný právní vztah řídit, vycházel soud z ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), dle kterého, nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Předmětný právní vztah se tedy řídí právním řádem České republiky. 5. Podle § 4 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 6. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 7. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu, pro jehož provoz nebylo sjednáno v od 10. 11. 2019 do 29. 2. 2020 a od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě, vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku do tzv. garančního fondu, který za 112 dní činí celkem 7 280 Kč a za 122 dní celkem 7 930 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním těchto nároků, kdy částku ve výši 2 x 300 Kč soud považuje za účelnou a přiměřenou. Žalobkyni vedle toho přísluší podle § 1970 občanského zákoníku i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně je tak i v této části důvodný. Soud rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku I., v celém rozsahu žalobkyni vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastoupení žalobkyně advokátkou za tři úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v účinném znění (dále jen„ AT“), představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a 2 x výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, ze čtyř paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a z náhrady 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Lhůta k zaplacení náhrady nákladů řízení byla určena třídenní (dle § 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).