17 C 200/2021-36 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je zaplacení částky 4 548 Kč s příslušenstvím z titulu jízdného a přirážek k jízdnému, neboť žalovaná se při přepravních kontrolách provedených žalobkyní dne 20. 5. 2021, 28. 5. 2021 a 31. 5. 2021, neprokázala platnými jízdními doklady, čímž porušila své povinnosti cestující. Vzniklý dluh dosud neuhradila. 3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Ze založených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná dne 20. 5. 2021 a 28. 5. 2021 2021 využila ke své přepravě vozidel veřejné hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince metra B a dne 31. 5. 2021 využila ke své přepravě vozidla veřejné hromadné dopravy na žalobkyní provozované tramvajové lince 13. Při přepravních kontrolách se neprokázala platnými jízdními doklady, a proto s ní byly sepsány záznamy o provedených přepravních kontrolách [číslo] ze dne 20. 5. 2021, [číslo] ze dne 28. 5. 2021 a [číslo] ze dne 31. 5. 2021. Totožnost žalované byla zjištěna z jejího občanského průkazu. Dne 19. 7. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužných částek, představujících 3 x přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a 2 x jízdné ve výši 24 Kč. Výzva byla žalované zaslána na adresu jejího trvalého pobytu. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů České republiky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., cestující je povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatí jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému. Dle odst. 6 téhož zákonného ustanovení, výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Nástupem žalované do vozidla veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní byla mezi účastníky platně uzavřena přepravní smlouva, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné dle tarifu. Žalovaná tuto povinnost porušila, neboť opakovaně cestovala bez platného jízdního dokladu, a soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni 3 x přirážku k jízdnému, a to spolu s úrokem z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 věty první a ust. § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za DPH 21 % ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).