17 C 205/2021-33 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu o zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážek k jízdnému, neboť žalovaný se při přepravních kontrolách provedených žalobkyní neprokázal platnými jízdními doklady, čímž porušil své povinnosti cestujícího. Vzniklý dluh dosud neuhradil. 3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Ze založených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný využil dne 16. 6. 2021 a dne 23. 6. 2021 ke své přepravě vozidlo veřejné hromadné dopravy na žalobkyní provozované [anonymizována tři slova]. V obou případech cestoval bez platného jízdního dokladu, proto s ním byly sepsány zápisy o provedených přepravních kontrolách [číslo] ze dne 16. 6. 2021 a [číslo] dne 23. 6. 2021. Totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho občanského průkazu. Dne 17. 8. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného, prostřednictvím svého zástupce, k úhradě dlužného jízdného dvakrát 24 Kč a přirážky k jízdnému dvakrát 1 500 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu jeho trvalého pobytu. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a ustanovení § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů České republiky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Dle citovaných právních ustanovení je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatí jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Nástupem žalovaného do vozidel veřejné hromadné dopravy provozovaných žalobkyní byly mezi účastníky platně uzavřeny přepravní smlouvy, a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné dle tarifu. Žalovaný tuto povinnost porušil, neboť opakovaně cestoval bez platného jízdního dokladu. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 2 x jízdné a 2 x přirážku k jízdnému, a to včetně zákonného úroku z prodlení, v souladu s ustanovením § 1968 věty první a ustanovením § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil soud třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení zákona, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění určil soud, podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř., třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).