18 C 118/2021-50 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba] sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], jako původním věřitelem na něj jako na postupníka byla postoupena pohledávka za žalovaným. Dále tvrdil, že jeho právní předchůdce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], na jejímž základě žalovanému poskytl 1 500 Kč. Současně byl sjednán poplatek za poskytnutí půjčky ve prospěch věřitele, tento však žalobce nepožaduje. Žalovaný měl půjčku vrátit nejpozději dne 18. 1. 2016, svůj dluh však řádně neuhradil. Smlouva o zápůjčce ([jméno] [anonymizováno]) byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedených ve smyslu § 5 a 6 zákona o spotřebitelském úvěru, které tvoří nedílnou součást těchto podmínek a jsou k dispozici na internetových stránkách, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Ačkoli si účastníci sjednali datum vrácení poskytnuté částky, žalovaný právnímu předchůdci žalobce ani žalobci samotnému dluh zcela neuhradil, ačkoli byl opakovaně upomínán. Dluh žalovaného činí 1 500 Kč. 2. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl soud ve věci na základě žalobcem předložených listin tak, že bez nařízení jednání veřejně vyhlásil rozsudek. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi společností [právnická osoba] sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky 1 500 Kč bezhotovostně, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce tuto částku nejpozději do 18. 1. 2016. Dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne [datum] došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce na žalobce. Žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobce dopisem ze dne 19. 1. 2018, o zaplacení byl zástupcem žalobce upomínán předžalobní upomínkou ze dne 11. 3. 2020. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Dále soud vycházel ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. o.z.. Dle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z., neboť tuto smlouvu uzavřeli právní předchůdce žalobce jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. se pro účely tohoto zákona spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě zcela vyhověl. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Jelikož se žalovaný dostal s placením dluhu do prodlení, přiznal soud žalobci i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.