18 C 97/2021-43 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba] sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], jako původním věřitelem na něj jako na postupníka byla postoupena pohledávka za žalovaným. Dále tvrdil, že jeho právní předchůdce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], na jejímž základě žalovanému poskytl 1 000 Kč. Současně byl sjednán poplatek za poskytnutí půjčky ve prospěch věřitele, tento však žalobce nepožaduje. Žalovaný měl půjčku vrátit nejpozději dne [datum], svůj dluh však řádně neuhradil. Smlouva o zápůjčce ([jméno] application) byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedených ve smyslu § 5 a 6 zákona o spotřebitelském úvěru, které tvoří nedílnou součást těchto podmínek a jsou k dispozici na internetových stránkách, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Ačkoli si účastníci sjednali datum vrácení poskytnuté částky, žalovaný právnímu předchůdci žalobce ani žalobci samotnému dluh zcela neuhradil, ačkoli byl opakovaně upomínán. Dluh žalovaného činí 1 000 Kč. 2. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl soud ve věci na základě žalobcem předložených listin tak, že bez nařízení jednání veřejně vyhlásil rozsudek. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi společností [právnická osoba] sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky 1 000 Kč bezhotovostně, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce tuto částku nejpozději do [datum]. Dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne [datum] došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce na žalobce. Žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobce dopisem ze dne [datum], o zaplacení byl zástupcem žalobce upomínán předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Dále soud vycházel ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. o.z.. Dle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z., neboť tuto smlouvu uzavřeli právní předchůdce žalobce jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. se pro účely tohoto zákona spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě zcela vyhověl. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Jelikož se žalovaný dostal s placením dluhu do prodlení, přiznal soud žalobci i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.