5 C 203/2021-55 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému u Okresního soudu v Tachově návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku 21 456,10 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 283,76 Kč a 1 805,41 Kč, zákonným úrokem z částky 12 314,27 Kč ve výši 9 % od 21. 1. 2020, úroku ve výši 29 % z částky 12 314,27 Kč od 21. 1. 2020 a náklady řízení ve výši 2 311 Kč. V návrhu tvrdil, že je ve věci aktivně legitimován dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřel se společností [právnická osoba]. Právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v den uzavření smlouvy. Za poskytnutí půjčky měl žalovaný zaplatit částku 13 125 Kč, která představuje kapitalizaci úroku a náklady na poskytnutí půjčky. Žalobce tvrdil, že na úhradu celkového dluhu zaplatil žalovaný 5 939 Kč Okresní soud v Tachově vyhověl návrhu a ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem dne [datum], který z důvodu nedoručení usnesením ze dne [datum] zrušil. Po zjištění, že se žalovaný dne [datum] odstěhoval na adresu [adresa žalovaného], u [anonymizována čtyři slova] v [obec] není veden jako uchazeč o zaměstnání, bylo ověřeno, že na adrese [obec a číslo], nebydlí. Okresní soud v Tachově vyslovil svou místní nepříslušnost usnesením č. j. 3 C 198/2021-45 ze dne l7. 9. 2021. Spis byl postoupen Okresnímu soudu v Příbrami dne [datum]. Ve věci bylo nařízeno jednání, na které se žalobce omluvil, žalovaný se bez řádné omluvy nedostavil. Podle § 101/3 o.s.ř. bylo jednáno bez osobní účasti žalovaného. 2. Žalobce k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu připojil listinné důkazy, a to smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přehledu postoupených pohledávek, tabulku o umoření, oznámení o postoupení pohledávky doručované dne [datum], smlouvu o zápůjčce, uzavřenou dne [datum], výše zápůjčky činila 15 000 Kč, poplatky 13 125 Kč. Celková dlužná částka činila 28 125 Kč, měla být zaplaceno 60 000 Kč v týdenních splátkách po 469 Kč. Výzva k zaplacení byla zaslána dne [datum] na adresu původního bydliště. Nebylo zjištěno, že by se žalovaný nacházel ve výkonu trestu nebo odnětí svobody. Trvalé bydliště na adrese [adresa žalovaného]. 3. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. 4. Žalobce prokázal svou aktivní legitimaci ve smyslu § 1879 občanského zákoníku, neboť podle tohoto ustanovení věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Soud konstatuje, že ze strany právního předchůdce nebyla splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele a zabývat se ověřením příjmu žalovaného, skutečností, zda je v insolvenci, zda má vyživovací povinnost a další půjčky. Porušení povinnosti stanovené zákonem č. 257/2016 Sb. má za následek absolutní neplatnost smluv, ke které je soud povinen přihlédnout ve smyslu § 588 občanského zákoníku (srovnej právní názor ÚS ČR ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III ÚS 4129/18, NS ČR 33 Cdo 2178/2018). Výkon práva ve prospěch žalobce v daném případě by byl v rozporu s povinností, kterou stanoví § 6 zákona č. 89/2012 Sb. tedy povinností jednat v právním styku poctivě. Takovou poctivostí nemůže být poplatek ve výši 13 125 Kč za poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, tedy ve výši 87,5 %. V důsledku neplatnosti smlouvy, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným soud shledal za důvodnou žalobu pouze do částky 9 061 Kč (úvěr 15 000 Kč, uhrazeno 5 939 Kč). U této částky pak přiznal v souladu s § 1970 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení. 5. Ze shodného důvodu (z důvodu neplatnosti smlouvy) pak byla zamítnuta žaloba do částky 12 395 Kč s úrokem z prodlení a dále byl zamítnut úrok ve výši 29 % z přiznané částky 9 061 Kč. 6. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.