5 C 204/2021-36 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku 13 254,13 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % od 19. 12. 2020 a 29 % úroku z částky 13 254,13 Kč od l9. 12. 2020 a dále náhrady nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. V návrhu tvrdil, že je ve věci aktivně legitimován dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne l8. 12. 2020, kterou uzavřel se společností [právnická osoba]. Tato společnost uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 21. 7. 2017 a poskytla žalovanému zápůjčku 20 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal vrátit tuto částku žalobci resp. jeho právnímu předchůdci a zároveň zaplatit poplatek 17 333 Kč, který představuje součet úroků, odměny za zpracování a doručení. Ke dni 27. 8. 2019 činila dlužná jistina částku 13 254,13 Kč, dlužný zůstatek poplatku 9 914,87 Kč. 2. K návrhu žalobce připojil výzvu k plnění ze dne 28. 6. 2021, smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 7. 2017 na úvěr 20 000 Kč a poplatek 17 333 Kč, celkem 37 333 Kč. Žalobce dále předložil zákaznickou kartu, ve které žalovaný uvedl, že čistý příjem má 4 400 Kč, ostatní příjmy 17 000 Kč, odhadované výdaje na domácnost ve výši 5 500 Kč, splácí půjčku 1 256 Kč. Oznámení o postoupení pohledávky učinil dle listinného důkazu žalobce dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek uzavřel dne [datum] [rok]. 3. Okresní soud v Příbrami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl z důvodu nepřiměřených vysokých poplatků. Ve věci bylo jednáno dne 25. 11. 2021, na jednání se žalobce omluvil, žalovaný se nedostavil bez řádné omluvy, podle § 101/3 o.s.ř. bylo jednáno bez jeho osobní účasti. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle § 1879, § 1970, § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. 5. Žalobce prokázal svou aktivní legitimaci ve smyslu § 1879 občanského zákoníku, neboť podle tohoto ustanovení věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Soud konstatuje, že ze strany právního předchůdce nebyla splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Splnění této povinnosti žalobce ve věci neprokázal, pouze předložil kartu vyplněnou žalovaným ve stejný den, jako byla uzavřena smlouva, což samo o sobě vylučuje, že by si žalobce údaje uvedené žalovaným ověřoval. Porušení povinnosti stanovené zákonem č. 257/2016 Sb. má za následek absolutní neplatnost smluv, ke které je soud povinen přihlédnout ve smyslu § 588 občanského zákoníku (srovnej právní názor ÚS ČR ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III ÚS 4129/18, NS ČR 33 Cdo 2178/2018). Výkon práva ve prospěch žalobce v daném případě by byl v rozporu s povinností, kterou stanoví § 6 zákona č. 89/2012 Sb. tedy povinností jednat v právním styku poctivě. V důsledku neplatnosti smlouvy, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným soud shledal za důvodnou žalobu pouze do částky 5 836 Kč (úvěr 20 000 Kč, uhrazeno 14 164 Kč), do částky 7 418,13 Kč soud shledal žalobu za nedůvodnou v důsledku neplatnosti smlouvy. U částky 5 836 Kč soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 7. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 800 Kč, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebylo vyhověno, soud v souladu s položkou 2 odstavec 3 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to České republice na účet Okresního soudu v Příbrami [číslo] [variabilní symbol] do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.