6 C 108/2021-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 5. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 11 661 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 1. 3. 2017 smlouvu o podnájmu plochy pro reklamní účely [číslo] Smlouvou žalovaný přenechal žalobkyni do užívání plochu na vnitřní straně provozovny za účelem umístění 3 ks fototapety o rozměrech 666x380 cm, 646x380 cm a 570x380 cm s reklamou žalobce, a to v provozovně, kterou měl žalovaný pronajatu od vlastníka nemovitosti na adrese [adresa] (nemovitost zapsaná na [list vlastnictví], k. ú. [obec]), když vlastník nemovitosti dle prohlášení žalovaného dal souhlas k podnájmu. Doba podnájmu byla sjednána na období od 1. 3. 2017 do 28. 2. 2019, kdy žalobce se zavázal uhradit žalovanému cenu za reklamu ve výši 40 000 Kč, přičemž žalobce tento svůj závazek splnil zápočtem vzájemných pohledávek účastníků dle dohody o způsobu splnění peněžitých závazků ze dne 1. 3. 2017. S žalovaným byla smlouva o nájmu nebytových prostor ukončena dohodou, a to ke dni 24. 7. 2018. S ohledem na ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor byla ke dni 24. 7. 2018 ukončena i smlouva o podnájmu plochy pro reklamní účely. Žalovanému vznikla dle smlouvy povinnost vrátit žalobci alikvotní část podnájemného připadající na dobu, o kterou byla skutečná doba podnájmu kratší oproti době sjednané, kdy žalobce požaduje část podnájemného za období od 25. 7. 2018 do 28. 2. 2019 ve výši 11 661 Kč. Žalovaný žalobci do dnešního dne část podnájemného za dobu, kdy nebyla smlouva plněna, neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému prostřednictvím své právního zástupce předžalobní výzvu, který ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. Zároveň žalobce uplatnil také nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 1. 3. 2017 uzavřena smlouva o podnájmu plochy pro reklamní účely [číslo], na základě které žalovaný přenechal žalobkyni do užívání plochu na vnitřní straně provozovny za účelem umístění 3 ks fototapety o rozměrech 666x380 cm, 646x380 cm a 570x380 cm s reklamou žalobce, a to v provozovně, kterou měl žalovaný pronajatu od vlastníka nemovitosti na adrese [adresa] (nemovitost zapsaná na [list vlastnictví], k. ú. [obec]), když vlastník nemovitosti dle prohlášení žalovaného dal souhlas k podnájmu. Cena podnájmu reklamní plochy byla mezi účastníky řízení stanovena dohodou, a to ve výši 40 000 Kč za celou dobu trvání podnájmu, kdy smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 3. 2017 do 28. 2. 2019. V čl. 8 předmětné smlouvy si účastníci řízení sjednali pro případ, že dojde z jakéhokoli důvodu k předčasnému ukončení podnájemního vztahu, závazek žalovaného do 30 dní po skončení nájmu vrátit žalobci alikvotní část již uhrazeného podnájemného připadající na dobu, o kterou bude skutečná doba nájmu kratší oproti době sjednané. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne 1. 3. 2017 dohodu o způsobu splnění peněžitých závazků, na základě které se žalobce s žalovaným dohodli, že žalobce uhradí na účet věřitele žalovaného částku ve výši 40 000 Kč představující podnájemné za využití reklamní plochy, kdy žalovaný měl vůči věřiteli, [právnická osoba] [anonymizováno] závazek a věřitel žalovaného s tímto souhlasil. Dle výpisu z účtu žalobce, tento převedl předmětnou částku na účet věřitele žalovaného dne 28. 4. 2017. Z komunikace mezi žalobcem a vlastníkem nemovitosti bylo zjištěno, že smlouva o nájmu nebytových prostor s žalovaným byla ukončena dohodou, a to ke dni 24. 7. 2018. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 7. 2019 soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva prostřednictvím právního zástupce žalobce, kterou byl žalovaný v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Dle ustanovení § 2215 odst. 1 občanského zákoníku souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Dle ustanovení § 2217 odst. 1 občanského zákoníku nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 5. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě jako důvodné a dané po právu vyhověl, když má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o podnájmu plochy pro reklamní účely. Podle této svým charakterem podnájemní smlouvy byl žalovaný nájemcem předmětné reklamní plochy a žalobce podnájemcem. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci pohledávku stran vyúčtované alikvotní části podnájemného připadající na dobu, o kterou byla skutečná doba podnájmu kratší oproti době sjednané z důvodu porušení povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy. Kromě jistiny dlužné pohledávky soud žalovanému uložil povinnost zaplatit úroky z prodlení z dlužné ceny ve výši dle předpisu práva občanského ode dne prodlení do jejich zaplacení a dále povinnost uhradit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 6. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do splatnosti, dostal se s placením dluhu do prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 825 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 580 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 a. t. a 21% DPH ve výši 1 185 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení zákona. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).