9 C 191/2020 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku v celkové výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO] (dále jen jako„ předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále také„ zápůjčka“), kdy na základě zápůjčky předchůdce žalobce půjčil žalované částku ve výši [částka] s tím, že žalovaná se zavázala vrátit [částka] (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši [částka], představující úroky ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso ve výši [částka]), a to v pravidelných 43 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, kdy na zápůjčku uhradila [částka] a zbývá tak doplatit [částka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaná převzala částku [částka] s tím, že se zavázala vrátit [částka] (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši [částka], představující úroky ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]), a to v pravidelných 43 týdenních splátkách po [částka]. Ve smluvních podmínkách si žalovaná a právní předchůdce žalobce ujednali pevnou úrokovou sazbu po celou sjednanou dobu trvání smluv o zápůjčce ve výši [anonymizováno] ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřel žalobce s právním předchůdcem žalobce dne [datum] a z příslušné přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozuměna s upozorněním, že celková výše pohledávky činila [částka] bez příslušenství. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána i právním zástupcem žalobce před podáním žaloby. Z nijak nerozporovaného tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaná na zápůjčku uhradila celkem [částka]. 5. [příjmení] mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu. Pokud jde tedy o předmětnou zápůjčku, postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně dle § [číslo], § [číslo] odst. 1 věta prvá, § [číslo] věta prvá, § 547, § 580 odst. 1, § 513 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 1813 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 9. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy na základě zápůjčky předchůdce žalobce zapůjčil žalované částku ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. 14. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši 9,10 % v podobě [částka], lze považovat za souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. 15. Pokud jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a o poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] tedy ve výši 50 % z jistiny zápůjčky, má soud za to, že fakticky těmito poplatky, jejichž důvodnost žalobce nijak neprokázal, žalobce, resp. jeho právní předchůdce skrytě a nepřiměřeně navýšil smluvené úroky na cca 59,10 % z jistiny v případě smlouvy o zápůjčce. Nejvyšší soud přitom opakovaně dovodil, že při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné; nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014, rozhodnutí dostupná na www.nsoud.cz). S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání smlouvy o poplatku za administrativní činnost a o poplatku za hotovostní inkaso splátek jako ujednání v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy absolutně neplatná podle ustanovení § [číslo] věta prvá a § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Takto sjednaná výše úplaty se stala pro žalovaného hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. To však neznamená, že smlouva o zápůjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že výše uvedená smluvní ujednání lze v souladu s § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, oddělit od ostatního obsahu smlouvy. 16. Platby v částce [částka], které žalovaná uhradila na zápůjčku, soud započetl na příslušenství dluhu, tedy na smluvní úrok ve výši [částka]. Z uvedeného je zřejmé, že na smluvním úroku zbývá doplatit [částka], a to společně s celou doposud nezaplacenou jistinou ve výši [částka] a soud proto uložil žalované uhradit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud přiznal žalobci v souladu s uplatněným nárokem úrok ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum], tj. jak žalobce požadoval ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do zaplacení. S ohledem na nepřiznání poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek a tedy s ohledem na jiný způsobu započítání plateb žalované, nepropočítával soud výši úroků ke dni [datum], ale tyto přiznal od prodlení žalované v procentní výši. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývající části, co do částky [částka], soud žalobu z důvodu rozporu s dobrými mravy dle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zamítnul. 17. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci, kdy soud vyšel z toho, že celková částka předmětu sporu byla [částka]. Žalobce byl úspěšný co do částky ve výši [částka]. Naopak žalovaná byla úspěšná co do částky ve výši [částka], tedy co do částky, pro kterou byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. Lze tedy konstatovat žalobce byl v této věci úspěšný do výše cca 68 % a po odečtu neúspěchu v rozsahu cca 32 % má nárok na 36 % celkových nákladů řízení. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x [částka] podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po [čás