9 C 39/2021-45 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dluh dle smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] uzavřené distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná je měla vrátit dle smluvních dispozic s poplatkem za čerpání ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, přičemž z celkové čerpané výše úvěru žalovaná neuhradila jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč a od 29. 7. 2018 je v prodlení. Žalobkyně se stala věřitelem žalované z uvedené smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, na kterou však nereagovala. Žalobkyně tak požaduje zaplatit žalovanou částku a rovněž si uplatňuje nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr do výše 50 000 Kč, ze kterého žalovaná čerpal celkem 10 000 Kč, přičemž smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku a žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj bankovní účet. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala vrátit v předepsaných splátkách. Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky. Předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvu zasílala žalované každý kalendářní měsíc výpis z úvěru obsahující aktuální výši dluhu, výši minimální splátky a datum splatnosti. Žalobkyně předmětnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a toto postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované nesplacenou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k dobrovolnému uhrazení dluhu právním zástupcem žalobkyně (důkaz: smlouva o revolvingovém úvěru, obchodní podmínky, potvrzení o čerpání úvěrového rámce, měsíční výpisy, smlouva o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, předžalobní výzva s dokladem o odeslání). 5. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalovanou jako spotřebitelem a předchůdkyní žalobkyně v postavení podnikatele, dopadají na právní úpravu této smlouvy též ustanovení § 1810 a násl. o. z. o spotřebitelských smlouvách. 6. Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Vzhledem k výše uvedenému má soud za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná povinnosti vyplývající z této smlouvy včas a řádně neplnila a ve lhůtě splatnosti poskytnutý úvěr spolu s poplatky nesplatila. Soud tak žalobě zcela vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni splatnosti pohledávky. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), dále 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b odst. 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 189 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). 11. Soud pak v této souvislosti pouze dodává, že na danou věc při posuzování práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšné žalobkyně aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to na základě toho, že obdobné žaloby jsou tou samou žalobkyní ke zdejšímu soudu podávány na ustáleném vzoru opakovaně (např. sp. zn. 6 C 123/2020, sp. zn. 12 C 140/2020, sp. zn. 12 C 166/2020, sp. zn. 9 C 15/2021, …), a to ve skutkově i právně obdobných věcech.