11 C 123/2022-45 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2022 domáhala po žalované zaplacení 8 475,68 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala dne 29. 8. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě dané smlouvy byla žalované přenechána částka 10 000 Kč. Žalovaná se kromě jistiny zavázala uhradit úrok ve výši 2 451 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 726 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 2 203 Kč. Žalovaná však vrátila jen 2 800 Kč. [příjmení] dluhu ani přes výzvu neuhradila. 3. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 4. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. soud projednal věc při jednání dne 29. 11. 2022 v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne 29. 8. 2019 smlouvu, na základě které byla žalované téhož dne vyplacena částka 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala peníze vrátit včetně úroku ve výši 2 451 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 726 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 2 203 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše první až předposlední splátky činila 1 022 Kč a výše poslední splátky činila 1 006 Kč. Dle přehledu splácení žalovaná vrátila 2 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Dle předžalobní výzvy žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení 20 081,74 Kč ve lhůtě do dne 21. 6. 2022. 6. Žalobkyně jen obecně tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Údaje vyplněné v kartě klienta však nebyly doloženy žádnými listinami (např. výplatní páskou, nájemní smlouvou, apod.). Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání dne 29. 11. 2022, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnost a označit k jejich prokázání důkazy. 7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouvu o úvěru uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. 8. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila dostatečně úvěruschopnost žalované, je úvěrová smlouva absolutně neplatná (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). Dle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně právo na vrácení jistiny. Soud proto žalobě vyhověl jen v rozsahu nevrácené jistiny, tj. částky 7 200 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ode dne 22. 6. 2022 do zaplacení. Splatnost soud určil dle § 1958 odst. 2 o. z. podle výzvy k plnění, v níž žalobkyně poskytla žalované lhůtu k zaplacení do dne 21. 6. 2022. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl. Lhůtu k plnění určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení jí však nevznikly.