11 C 13/2022-34 — Okresní soud v Příbrami

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nehradil televizní poplatky v období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok], v důsledku čehož mu vznikl dluh 3 510 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 509,55 Kč. 3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto jej usnesením zrušil. K nařízenému jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy a soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů (výpis z evidence žalobce, výzvy z 8. 3. 2021, 18. 5. 2021 a 28. 1. 2019, poštovních dodejek) soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný je, podle Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpisu z evidence žalobkyně, od [měsíc] [rok] poplatníkem televizního poplatku podle zákona č. 348/2005 Sb. Podle citovaného zákona činí výše televizního poplatku 135 Kč měsíčně. Výzvami ze dne 8 3. a 18. 5. 2021 a ze dne 28. 1. 2019 byl žalovaný žalobkyni a [anonymizováno], služba [jméno], vyzýván k zaplacení dlužných televizních poplatků. Tyto výzvy mu byly zasílány na adresu trvalého pobytu [ulice] [jméno] [anonymizováno] [obec a číslo], [obec]. Tato adresa je uvedena také v identifikaci poplatníka ve zmíněném výpisu z evidence žalobkyně. Žalovanému měl vzniknout na televizních poplatcích dluh 3 510 Kč za období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok], tj. 26 měsíců. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle odstavce 4 tohoto zákona, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 6. Podle § 10 citovaného zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Stran tvrzení žalobkyně nevyplývá ze skutkového tvrzení ani z provedeného dokazování vznik nároku na žalované televizní poplatky. Žalobkyně netvrdí, ani neprokazuje, že by žalovaný byl držitelem televizního přijímače ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 citovaného zákona, či že by byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě dle § 3 odst. 4 tohoto zákona (není ani uvedeno, v jakém místě ani kdy se odběratelem elektřiny měl stát). Žalobkyní uvedená adresa pobytu žalovaného je sice adresou jeho trvalého pobytu, nicméně se jedná o adresu administrativní, tj. adresu [stát. instituce]. Nejedná se tak o adresu, kde by žalovaný mohl být hlášen k odběru elektřiny. 8. Žalobkyně si tak ke shora uvedenému žalobnímu tvrzení minimálně nesplnila svoji důkazní povinnost ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Bylo by sice namístě postupovat dle ustanovení § 118a odst. 1, 3, o. s. ř. a žalobkyni vyzvat k doplnění žalobního tvrzení a označení důkazů a poučit ji o následcích nesplnění takové výzvy, toto poučení jí však soud nemohl poskytnout, neboť se jednání nezúčastnila. Protože soud nemá za prokázané, že by žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatky za uvedené období, žalobu zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. l o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Žalovaný byl sice úspěšným účastníkem řízení, ale náklady mu s tímto řízením žádné nevznikly.