13 C 139/2022-38 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 14. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 730 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaný je majitelem vozidla [registrační značka], které nemělo v období ode dne 19. 11. 2019 do 10. 12. 2019, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), tj. 22 dní. Žalovaná částka představuje příspěvek za 22 dní bez pojištění a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav věci. Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž v období ode dne 19. 11. 2019 do 10. 12. 2019, k němu neměl sjednané povinné ručení, ačkoliv vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 1 430 Kč a poplatku 300 Kč za zaslání upomínky. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil. 5. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, který má trvalé bydliště na území České republiky, jedná se tedy o věc s cizím prvkem. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 14 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s čl. 7 odst. 3 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) právo české. 6. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 7. Žalovaný tím, že neměl v období ode dne 19. 11. 2019 do 10. 12. 2019 sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo v daném období evidované v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 4 odst. 1 daného zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V rozhodném období příspěvek pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně činil 65 Kč denně, celkem tedy za 22 dní částku 1 430 Kč. Žalobkyni dále vzniklo dle § 4 odst. 4 daného zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 600 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 189 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. 9. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.