13 C 179/2022-32 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s  § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je majitelem vozidla [registrační značka], které nemělo v období ode dne 15. 8. 2021 do 3. 10. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), tj. 50 dní. Žalovaná částka představuje příspěvek za 50 dní bez pojištění a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav věci. Žalovaný je vlastníkem vozidla [registrační značka], přičemž v období ode dne 15. 8. 2021 do 3. 10. 2021, k němu neměl sjednané povinné ručení, ačkoliv vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 3 250 Kč a poplatku 300 Kč za zaslání upomínky. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil. 5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 6. Žalovaný tím, že neměl v období ode dne 15. 8. 2021 do 3. 10. 2021 sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo v daném období evidované v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 4 odst. 1 daného zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V rozhodném období příspěvek pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně činil 65 Kč denně, celkem tedy za 50 dní nepojištěných dní 3 250 Kč. Žalobkyni dále vzniklo dle § 4 odst. 4 daného zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 7. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti. 8. Lhůtu k plnění soud určil dle  § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 600 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj.  300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 189 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. 10. Lhůtu k plnění soud určil dle  § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř..