13 C 24/2021-294 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 1. 2021 domáhal zřízení věcného břemene, chůze a jízdy všemi motorovými vozidly (správně služebnosti stezky a služebnosti cesty) přes pozemek parc. [číslo] o výměře 67 m2 – ostatní plocha, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro k. ú. a [územní celek] na [list vlastnictví], kdy tento pozemek je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných, a to ve prospěch svého pozemku p. [číslo] o výměře 4 519 m2 – ostatní plocha, zapsaném v katastru nemovitostí rovněž v k. ú. a obci [obec] na [list vlastnictví]. K pozemku žalovaných (dále jen„ předmětný pozemek“) žalobce uvedl, že tato pozemková parcela vždy plnila funkci místní komunikace, kterou bez jakýchkoli problémů užíval žalobce pro spojení se svým pozemkem p. [číslo]. Problémy nastaly v okamžiku, kdy se žalovaní stali podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, když v současné době není umožněno žalobci předmětný pozemek, který vždy plnil funkci místní komunikace, užívat. Žalobce se snažil se žalovanými celou věc vyřešit smírnou cestou, avšak neúspěšně. Přitom historicky nazpět byl předmětný pozemek vždy užíván jako účelová cesta, tento účel nebyl nikdy zpochybněn a v katastru nemovitostí je předmětný pozemek veden jako ostatní plocha – ostatní komunikace. 2. Žalovaní 1, 2, 3 a 6 se k podané žalobě vyjádřili tak, že navrhli její zamítnutí, neboť podaná žaloba byla podána zcela nedůvodně. Žalovaní poukázali na to, že na předmětném pozemku se nachází soukromá cesta, která je využívána pouze vlastníky přilehlých nemovitostí a byla za nemalé finanční investice těchto spoluvlastníků i vybudována. Zároveň poukázali na to, že žalobce má přístup ke svému pozemku p. [číslo] přes pozemky ve svém vlastnictví, a to p. [číslo] dále přes pozemek p. [číslo] na kterém má zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy a dále přes pozemek ve vlastnictví [územní celek] [parcelní číslo]. Žalobce tak ke svému pozemku p. [číslo] má zajištěn přístup. Žalovaní dále poukázali na to, že žalobce žaluje nesprávně, a měl by žalovat o povolení služebnosti nezbytné cesty, k tomu však nejsou splněny zákonné podmínky. Žalovaní dále poukázali na komplikované vztahy se žalobcem. 3. Žalovaní 4 a 5 se zřízením věcného břemene dle podané žaloby souhlasili za podmínky, že věcné břemeno, které mají zřízeno na pozemku žalobce p. [číslo] by bylo za nově vzniklé situace rozšířené a rovnocenné svým rozsahem s věcným břemenem, které žádá žalobce. 4. K vyjádřením žalovaných se žalobce následně vyjádřil tak, že nesouhlasí s tím, že by podíloví spoluvlastníci předmětného pozemku byli nuceni vynaložit na vybudování cesty nemalé finanční prostředky. Žalobce stejně tak nesouhlasil s tím, že by měl žádat zřízení služebnosti nezbytné cesty, což je jiný případ. Pokud žalovaní 4 a 5 žádají o rozšíření jejich věcného břemene k pozemku žalobce, musí to řešit samostatným návrhem v samostatném řízení. Žalobce dále navrhl místní ohledání a eventuálně postup dle § 142 správního řádu. 5. Mezi účastníky bylo nesporné vlastnické právo žalobce k pozemkům p. [číslo] vlastnické právo žalovaných k předmětnému pozemku. Nespornými mezi účastníky byly rovněž i nabývací tituly všech účastníků k citovaným nemovitostem. Za nesporné účastníci rovněž označili, že na předmětném pozemku vedla již od devatenáctého století přístupová cesta k dalším pozemkům. Spornou skutečností mezi účastníky bylo především to, zda žalovaní brání žalobci v užívání předmětného pozemku či nikoliv a dále, zda žalobce má zajištěnou jinou možnost přístupu k pozemku p. [číslo] či nikoliv. 6. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující. Dle předžalobní komunikace žalobce i prostřednictvím svého právního zástupce jednal s žalovanými o možnosti zřízení věcného břemene, avšak neúspěšně. Dle usnesení [číslo] ze dne 29. 9. 2020 zastupitelstvo [územní celek] zamítlo žádost žalobce o zřízení služebnosti cesty ve prospěch jeho pozemků p. [číslo] na pozemcích v majetku obce, a to p. [číslo]. Dle katastrální mapy má žalobce zajištěn přístup ke své stavbě na pozemku p. [číslo] přes pozemek [parcelní číslo] v majetku [územní celek], dále přes pozemek [parcelní číslo] v majetku [jméno] [příjmení], přes svůj pozemek p. [číslo] přes svůj pozemek p. [číslo]. Dle výpisu z katastru nemovitostí k pozemku [parcelní číslo] má na tomto pozemku žalobce zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch jeho pozemku p. [číslo] to na základě smlouvy o zřízení úplatného věcného břemene. Dle rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2021 č. j. 8 C 137/2009 – 200 soud zřídil věcné břemeno práva cesty, a to pěšího průchodu a průjezdu osobním automobilem ve prospěch vlastníka objektu č. ev. 017 [obec] na parcele [číslo] přes pozemek p. [číslo] za jednorázovou náhradu ve výši 14 875 Kč. Dle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2011 č. j. 27 Co 187/2011 – 245 odvolací soud změnil citovaný rozsudek tak, že se zřizuje rovněž věcné břemeno spočívající v právu cesty vykonávané průjezdem nákladním automobilem, a to jedenkrát pro dovoz dřeva, jedenkrát pro dovoz uhlí a průjezdem fekálním vozem k vyvážení fekální jímky v období měsíců července a srpna každého roku. Dle protokolu o místním ohledání ze dne 18. 10. 2021 byly ohledány všechny pozemky, přes které vede přístupová cesta k chatě [adresa] ve vlastnictví žalovaných 4 a 5 a dále pozemky, přes které vede přístupová cesta k rodinnému domu [adresa] ve vlastnictví žalobce. Bylo zjištěno, že k těmto pozemkům je příjezd po asfaltové cestě (široké pouze pro jedno vozidlo), kde na začátku je osazena dopravní značka B 13 (zákaz vjezdu vozidlům, jejichž hmotnost přesahuje 6 tun). Dále bylo zjištěno, že na předmětném pozemku se nenachází žádná překážka bránící volnému průchodu či průjezdu po předmětné cestě. Stejné platí i pro ostatní pozemky, přes které vede ohledávaná přístupová cesta, nebylo na ní zjištěno žádných překážek a bylo zjištěno, že je široká pouze pro jedno vozidlo. Předmětem ohledání byla i druhá přístupová cesta přes pozemek [parcelní číslo] (v majetku [územní celek]), pozemek [parcelní číslo] (v majetku [jméno] [příjmení], na kterém má žalobce zřízeno věcné břemeno cesty a stezky), dále přes pozemek žalobce p. [číslo] pozemek žalobce p. [číslo] kdy cesta přes tyto pozemky vede až na pozemek žalobce p. [číslo] k jeho rodinnému domu [adresa], kde cesta končí. Dům žalobce stojí na okraji horizontu, následuje prudký svah dolů, přístup přes něj není dobře možný. Ani na této druhé přístupové cestě nebyly shledány žádné překážky bránící přístupu či příjezdu. I tato druhá přístupová cesta je široká pouze pro jedno vozidlo. Dle územního plánu [územní celek] je pozemek žalobce p. [číslo] veden jako stavební. Dle fotografií předložených žalovanými 1 – 3 došlo k rekonstrukci cesty vedoucí i přes předmětný pozemek. Dle pasportu místních komunikací z února 2017 se na předmětném pozemku nachází místní komunikace třetí třídy, která vede až k pozemku žalovaného 6. K důkazům založeným do spisu žalobcem dne 28. 1. 2022 (tedy již po koncentraci řízení) soud již nepřihlížel a jako důkaz je neprováděl. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný 6 je státní příslušník Francie, je ve věci dán cizí prvek a soud musel nejprve řešit otázku své mezinárodní příslušnosti (resp. pravomoci) a otázku rozhodného práva. Dle nařízení EU č. 1215/2012 čl. 24 odst. 1 má zdejší soud výlučnou pravomoc ve věci rozhodnout vzhledem k tomu, že předmětná nemovitost se nachází na území ČR a v obvodu zdejšího soudu. Rozhodným právem ve věci je pak s odkazem na nařízení EU č. 593/2008 čl. 4 odst. 4 české právo. 8. Podle § 1260 odst. 1 občanského zákoníku služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. 9. Podle § 1274 odst. 1 občanského zákoníku služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. 10. Podle § 1276 odst. 1 občanského zákoníku služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. 11. Podle § 6 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, v platném znění, místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. 12. Podle § 6 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, v platném znění, místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace. 13. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci a při aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto je na místě ji zamítnout. Žaloba dle názoru soudu nebyla podána ani správně, neboť těžko by na předmětném pozemku mohlo být zřízeno