14 C 28/2022-39 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 27. 10. 2021 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu z níže popsaných důvodů, přičemž dne 16. 11. 2021 vydal soud ve věci elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 10. 1. 2022, č.j. EPR 252274/2021-25, zrušen. Soud zároveň ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek. 2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že od 1. 1. 2002 byl žalovaný přihlášen jako poplatník televizního poplatku poté, co se stal držitelem televizního přijímače, přičemž za období od listopadu 2018 do prosince 2020 včetně neuhradil televizní poplatky po 135 Kč měsíčně, čímž mu vznikl dluh v celkové výši 3 510 Kč, který dosud žalobkyni nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut (§ 3 odst. 2, § 7 odst. 2 věta první zák. č. 348/2005 Sb., o televizních a rozhlasových poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věta první, § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 3. Ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost neúspěšnému žalovanému zaplatit úspěšné žalobkyni k rukám jejího právního zástupce celkem 600 Kč (400 Kč soudní poplatek, dvě paušální náhrady po 100 Kč podle § 1 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., když soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů právního zastoupení, a to v souladu s obecně závaznými nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013 a I. ÚS 3705/14 ze dne 6. 2. 2015).