16 C 148/2022-56 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 29 011,80 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba] a žalovaným byly uzavřeny postupně dvě úvěrové smlouvy, z nichž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka postoupena, dluží předmětnou částku. 2. V dané věci soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o. s. ř., k němuž neměli žádných námitek, veřejně vyhlásil toliko rozsudek. 3. Ze zákaznických karet a smluv o úvěru ze [anonymizováno] a [datum], smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy a podacích lístků soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] požádal žalovaný právního předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 32 000 Kč, kdy ohledně jeho majetkových poměrů s ním byla vyplněn karta zákazníka, z níž vyplynulo, že bydlí v nájmu s partnerkou, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako řidič u [právnická osoba] na dobu neurčitou, u téhož věřitele měl v tu dobu sjednán další úvěr ve výši 20 000 Kč, který splácel po 2 600 Kč měsíčně, výdaje na bydlení ve výši jedné poloviny činily 4 600 Kč, osobní výdaje žalovaného 5 000 Kč a spolu se splátkou úvěru měl měsíční výdaje celkem ve výši 12 200 Kč a dosahoval čistého příjmu 18 500 Kč. Jeho majetkové poměry byly ověřeny z nájemní a pracovní smlouvy a výplatní pásky. Na základě toho s ním pak byla uzavřena úvěrová smlouva na částku 32 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal uhradit ještě úrok ve výši 5 440 Kč, administrativní poplatek ve výši 6 400 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 18 240 Kč Celkem měl zaplatit 62 080 Kč v 80 týdenních splátkách po 776 Kč od [datum], fakticky na tento dluh doposud uhradil 30 800 Kč. Dne 29. 12. 2019 požádal žalovaný právního předchůdce žalobce o další úvěr ve výši 10 000 Kč. V tu dobu byly jeho osobní a majetkové poměry shodné jako v době předchozí žádosti, pouze měl mít další vedlejší příjem ve výši 5 000 Kč, aniž by bylo patrno, z čeho byl zjištěn a co jej tvořilo, neboť žádné další listiny než ty, které byly předkládány při předchozí žádosti, doloženy nebyly. Osobní výdaje žalovaného byly poníženy na 4 000 Kč měsíčně a došlo ke zvýšení splátek úvěrů na 5 200 Kč měsíčně. Smlouva o úvěru byla uzavřena ve stejný den, kdy byla vyplněna zákaznická karta s tím, že kromě jistiny ve výši 10 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit ještě úrok a administrativní poplatek po 2 000 Kč na každou položku a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč Celkem měl zaplatit 18 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Fakticky na tento dluh zaplatil 9 100 Kč. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, a to včetně pohledávek týkajících se žalovaného, což bylo žalovanému písemně oznámeno a tento byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, k čemuž nedošlo. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly neplatně uzavřeny smlouvy o úvěru, a to pro nepřiměřená vedlejší ujednání, jež fakticky plnily funkci úroků, u smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] zvýšily plnění žalovaného o 96,25 % jistiny, u smlouvy z [datum] pak o 80 %, kdy soud přihlížel i k tomu, že realizace hotovostního výběru splátek nebyla prokázána, přičemž podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, jsou-li úroky sjednány ve výši přesahující 60 % jistiny, jde o ujednání sjednané v rozporu s dobrými mravy, což ve svém důsledku způsobuje absolutní neplatnost uzavřených úvěrových smluv dle § 588 občanského zákoníku. V důsledku této neplatnosti pak soud přiznal žalobci pouze právo na vrácení poskytnuté jistiny, kdy u úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum] činila jistina 32 000 Kč, zaplaceno na tento dluh bylo 30 800 Kč, takže zbývá doplatit 1 200 Kč a u úvěru z [datum] bylo z jistiny ve výši 10 000 Kč umořeno 9 100 Kč, takže je žalovaný povinen doplatit 900 Kč. Ve všech ostatních nárocích byla žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta. 6. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť toto právo by příslušelo úspěšnějšímu žalovanému, který byl však ve věci nečinný, vznik a výši nákladů řízení neprokázal. Žalobci pak s ohledem na větší míru neúspěchu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.