16 C 170/2022-71 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 38 185 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena distančním způsobem smlouva o revolvingovém úvěru, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci dluží předmětnou částku. 2. V dané věci soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o. s. ř., k němuž neměli žádných námitek, veřejně vyhlásil toliko rozsudek. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru z [datum], výpisů z účtu žalobce za září, listopad a prosinec 2021, mandátní smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba], výpisu k revolvingovému úvěru žalovaného od října 2021 do června 2022, předžalobní výzvy včetně výpisu z poštovního podacího archu, výpisů z účtu žalovaného za duben až červen 2021, výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného a jeho žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a žalovanému byla postupně poskytnuta jistina v celkové výši 23 500 Kč. Kromě jistiny se žalovaný zavázal k úhradě poplatku za čerpání úvěru ve výši 20 % z jistiny při každém čerpání úvěru, předmětem sporu byl poplatek ve výši 4 700 Kč, dále se zavázal k úhradě smluveného úroku ve výši 20 % měsíčně a ten byl žalován ve výši 16 066 Kč s tím, že přirůstá k jistině. Žalovány byly i účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč s tím, že tyto byly sjednány ve výši 200 Kč za každý započatý měsíc prodlení, žalobce je nicméně účtoval ve výši 3 x po 121 Kč (100 Kč za náklady a 21 % za DPH) dle mandátní smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba] Na předmětný dluh žalovaný uhradil 6 444 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobci doložil výpis ze svého účtu za období od dubna do června 2021 a vyplnil prohlášení o svých majetkových poměrech s tím, že hrubý příjem je 45 000 Kč, čistý 38 250 Kč, bydlí v pronájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost. V době podání žádosti vlastnil živnostenské oprávnění. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci se soud nejprve zabýval otázkou, zda jednotlivé nároky, které jsou předmětem žaloby a byly mezi účastníky řízení sjednány, obstojí z hlediska jejich přiměřenosti, neboť uzavřená úvěrová smlouva je smlouvou úplatnou. Podle ní se žalovaný zavázal hradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, kdy soud toto ujednání považuje za nepřiměřené, neboť obvykle bývá tento poplatek sjednán v rozsahu 1 až 3 %, v daném případě tuto částku převýšil až o 17 %, což je dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy, stejně jako ujednání o výši smluvených úroků, které byly sjednány částkou 20 % měsíčně, tedy 240 % ročně. Soud zde odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle něhož úroky sjednané ve výši přesahující 60 % jistiny ročně, jsou úroky sjednané v nepřiměřené výši odporující dobrým mravům, neboť přesahují obvyklou úrokovou míru stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjčky. S ohledem na to pak soud považuje sjednání poplatku za poskytnutí úvěru a smluvených úroků za ujednání neplatná dle § 588 občanského zákoníku a žalobci přiznal toliko právo na vrácení poskytnuté jistiny, kdy z částky 23 500 Kč odečetl 6 444 Kč, které již žalovaný zaplatil, takže k úhradě zbývá 17 056 Kč. V tomto rozsahu soud žalobu považoval za oprávněnou, ve všech ostatních nárocích pak z důvodů shora uvedených žalobu zamítl. 6. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na míru jejich úspěchu a neúspěchu v dané věci, kdy žalovaný byl o něco úspěšnější než žalobce, ve věci však zůstal nečinný a vznik ani výši nákladů řízení neprokázal.