16 C 34/2022-43 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 10. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 1 347,77 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků za měsíce srpen až prosinec 2020. 2. Ve věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve věci vyhlásil veřejně toliko rozsudek. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a soud tak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a jím předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná se dne [datum] přihlásila do evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Svoji poplatkovou povinnost však řádně neplnila, neboť nezaplatila předepsané platby za měsíce srpen až prosinec 2020. Ke splnění poplatkové povinnosti byla žalovaná ze strany žalobce opakovaně vyzývána, naposledy dopisem datovaným dnem 18. 5. 2021 odeslaným žalované na adresu jejího bydliště. Žalovaná však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradila. 4. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní přijímač. 6. Podle § 7 odst. 2 věta prvá citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce. 7. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 8. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 9. V dané věci žalobce prokázal, že žalované jakožto držiteli televizního přijímače vznikla povinnost hradit žalobci televizní poplatky ve lhůtách a výši stanovené zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně neplnila a dluží žalobci televizní poplatky za měsíc srpen 2020 ve výši 132,77 Kč a měsíce duben až prosince 2020 v celkové výši 1 215 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, má žalobce dle ustanovení § 1968 věty první a § 1970 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku právo též na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce kapitalizoval ke dni podání žaloby částkou 146,47 Kč. S ohledem na uvedené výše soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 347,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 146,47 Kč ve lhůtě určené dle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou režijních paušálů po 100 Kč (předžalobní výzva k plnění, žaloba) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., obdobně jako kdyby žalobce nebyl v řízení zastoupen. V souladu s nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne [datum] a I. ÚS 3705/14 ze dne [datum] soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů na zastoupení advokátem, když tyto náklady nelze považovat za náklady účelně vynaložené.