16 C 37/2022-34 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 12. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 4 590 Kč s příslušenstvím coby jízdného a přirážek k jízdnému, neboť žalovaná se při přepravních kontrolách provedených žalobcem neprokázala platnými jízdními doklady, čímž porušila své povinnosti cestujícího. Vzniklý dluh dosud neuhradila. 2. Ve věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve věci vyhlásil veřejně toliko rozsudek. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a soud tak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a jím předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav věci. Dne 11. 10. 2021, 18. 10. 2021 a 21. 10. 2021 využila žalovaná ke své přepravě vozidel hromadné dopravy na žalobcem provozovaných linkách veřejné hromadné dopravy, konkrétně dne 11. 10. 2021 a dne 18. 10. 2021 metra – linky B a dne 21. 10. 2021 metra - linky A. Ve všech případech cestovala bez platného jízdního dokladu, a proto s ní byly sepsány zápisy o provedených přepravních kontrolách. Dne 13. 12. 2021 vyzval žalobce žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky 4 590 Kč, představující 3kráte dlužné jízdné 30 Kč a 3kráte přirážku k jízdnému 1 500 Kč. Výzva byla žalované odeslána na adresu pro doručování [adresa žalované]. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů České republiky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. cestující je povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatí jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému. Dle odst. 6 téhož zákonného ustanovení výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Nástupem žalované do vozidel byly mezi účastníky platně uzavřeny přepravní smlouvy, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné dle tarifu. Žalovaná tím, že cestovala bez platných jízdních dokladů, porušila své povinnosti cestujícího, a soud jí proto uložil povinnost zaplatit dlužné jízdné a přirážky k jízdnému ve výši stanovené v čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek žalobce, a to spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1968 věty první a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení plně úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.