16 C 87/2022-134 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu žalobu na zaplacení částky 365 212,85 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka smluvně postoupena, dluží předmětnou částku. Žaloba byla přitom původně podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, jenž se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej zrušil, a následně ve věci vyslovil místní nepříslušnost a spor přenesl ke zdejšímu soudu poté, co bylo zjištěno, že žalovaný je trvale hlášen v obvodu Okresního soudu v Příbrami. Zdejší soud pak po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek. 2. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], žádosti o úvěr za účelem konsolidace půjček z téhož data, daňového přiznání žalovaného za rok 2016, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávek, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 28. 12. 2018, výzvy k úhradě dluhu z 31. 3. 2020 včetně výpisu z poštovního podacího archu, oznámení o postoupení pohledávky z [datum] včetně výpisu z poštovního podacího archu, výpisů z úvěrového účtu a vyjádření právního předchůdce žalobce v procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru za účelem konsolidace jeho dřívějších závazků, a to na základě žádosti žalovaného, který ke svým majetkovým poměrům uvedl, že podniká a čistý měsíční příjem do domácnosti má 50 000 Kč, byl rozvedený, bydlel ve vlastní nemovitosti. Podle doloženého daňového přiznání byl rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného 103 033 Kč. Z dokladů původního věřitele plyne, že ten vyšel z ověřeného příjmu žalovaného ve výši 31 517 Kč měsíčně. Cílem poskytnutého úvěru bylo konsolidovat předchozí závazky žalovaného vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], které k době podání žádosti činily celkem 379 000 Kč a na nichž žalovaný měsíčně splácel 7 662,71 Kč Smlouva o úvěru vyl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 372 000 Kč s měsíční splátkou 5 510,56 Kč + pojištění ve výši 491 Kč (celkem 6 001,56 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, došlo dne [datum] k jeho zesplatnění. K tomuto datu činila nesplacená jistina 365 212,85 Kč, smluvní úrok 16 566,18 Kč a úrok z prodlení 29 462,69 Kč. Dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve prospěch žalobce, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ten dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 3. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný v rámci žádosti o poskytnutí úvěru za účelem konsolidace jeho dřívějších dluhů vůči právnímu předchůdci žalobce společnosti [právnická osoba], získal úvěr ve výši 372 000 Kč za výhodnějších podmínek, než byly splátky předchozích dluhů, na nichž hradil celkem 7 662,71 Kč, zatímco v rámci konsolidace a nově poskytnutého úvěru činily splátky 6 001,56 Kč včetně pojištění. Je tedy evidentní, že na základě poskytnutého úvěru umořil žalovaný své předchozí závazky za výhodnějších podmínek, než tomu bylo před uzavřením předmětné smlouvy, přičemž z platební historie a výpisu z úvěrových účtů vyplývá, že se dostal do prodlení s úhradou úvěru, což vedlo k jeho zesplatnění. Dluh žalovaného činí částku 365 212,85 Kč na jistině, 16 566,18 Kč na smluvených úrocích (12,8% ročně) kapitalizovaných k datu 27. 12. 2018 a 29 462,69 Kč na zákonných úrocích z prodlení (§1970 občanského zákoníku). Úhrnem jde o částku 411 241,72 Kč, přičemž úroky z dlužné jistiny (365 212,85 Kč) je žalovaný povinen hradit od 26. 2. 2020 nadále až do úplného zaplacení dluhu. 5. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 51 199,40 Kč, které tvoří 3 úkony právní služby podle § 7 bod 6 ve výši 9 780 Kč za úkon (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby), 3 režijní paušály po 300 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 14 609 Kč a 21 % DPH ve výši 6 350,40 Kč.