17 C 29/2022-128 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 18. 1. 2022 domáhala žalované částky s odůvodněním, že žalobci vznikl nárok na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 290 783 Kč, kterou plnil za žalovaného. Žalovaný odpovídal za škodu způsobenou jednatelem [jméno] [příjmení], který dne 20. 3. 2019 nakládal v části pronajatého areálu v obci Oselce štěpku na přistavený nákladní automobil. V okamžiku, kdy byl s nakladačem u nákladního vozidla a vyklápěl třetí lžíci, došlo k pádu betonové stěny vymezující ze tří stran prostor k uskladnění štěpky. Vlivem pádu stěny došlo k poškození kamenné zdi bývalého zámku v Oselcích, kde sídlí střední škola zřizovaná [příjmení] krajem. Příčinou pádu betonové stěny bylo dlouhodobé najíždění čelním nakladačem do uskladněné štěpky, čímž vznikl tlak na betonovou stěnu po obvodu a došlo k jejímu pádu. Poškozenému [příjmení] kraji, který byl v té době pojištěn u žalobkyně pojistnou smlouvou, vyplatila žalobkyně pojistné plnění ve výši žalované částky na základě této pojistné události. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení této částky dne 3. 11. 2021, k zaplacení však nedošlo. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Žalovaná neměla za prokázanou příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a vzniklou škodou, kdy nebylo prokázáno, zda vůbec došlo k jednání, které mělo za následek pád zdi a zda se tohoto jednání dopustila žalovaná. Žalovaná popřela nedostatek své pasivní legitimace tím, že dle dosavadní judikatury odpovědnost za pád zdi je přičítána osobám, které se na zbudování zdi podílely. Žalovaná učinila veškerá nezbytná preventivní opatření tak, aby k pádu zdi nedošlo, odkázala dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1641/2014. Jednalo se o obdobnou situaci, kdy bezprostřední činností stroje došlo ke škodě, kterou však nelze přičítat k tíži žalované. Ochrannou zeď měl zajistit provozovatel areálu, který zeď zbudoval a měl zvolit takový typ, který unese tíhu skladované štěpky. Za případnou škodu tak odpovídá provozovatel areálu, případně stavebník zdi. Má za to, že žalovaná vynaložila veškerou péči v souvislosti se svou provozní činností a vzniklou škodu jí nelze vyčítat. Štěpku nakládala v areálu v období od 5. 2. 2019 do 31. 12. 2019, dostatečně se seznámila se stavem zdi a při kontrole prostoru neshledala žádné změny, které by dávaly vzniknout obavě, že by zeď mohla spadnout. Žalovaná měla v souladu se svou smluvní povinností na základě objednávky provozovatele areálu naložit na místě štěpku a odvést ji na místo určení. Ochrannou zeď nepostavila a není provozovatelem areálu, ve kterém zeď stojí. Neurčovala, jak štěpka bude nakládána a následně přepravována z areálu. Škoda způsobená pádem zdi byla zapříčiněna nikoli provozní činností žalované, ale provozní činností provozovatele areálu v Oselcích. Navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Soud vyšel z nesporných tvrzení účastníků, že dne 20. 3. 2019 nakládal jednatel žalované pan [příjmení] [příjmení] štěpku v areálu zemědělského družstva na přistavený nákladní automobil. Poškozený [příjmení] kraj byl pojištěn u žalobkyně, pojistnou smlouvou [číslo]. Žalobkyně vyplatila pojistné plnění ve výši 290 783 Kč na základě pojistné události [číslo]. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 3. 11. 2021 kvalifikovanou předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od doručení předžalobní výzvy. 4. Dále soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Doručenkou datové zprávy bylo prokázáno doručení předžalobní výzvy žalované dne 3. 11. 2021. 5. Z potvrzení o přijatém oznámení vyplynulo, že pan [jméno] [příjmení] učinil oznámení ve věci pád zdi v obci Oselce 22. 3. 2019 s tím, že věc bude zpracována na ÚO Plzeň – venkov, OO Nepomuk. 6. Z vyrozumění Policie ČR ze 17. 3. 2020 vyplynulo, že ve věci poškození zámecké obvodové zdi byla celá věc oznámena ředitelem SŠ Oselce dne 22. 3. 2019 v 7:30 hodin. Provedeným šetřením ze strany Policie ČR bylo na místě zjištěno, že poškozená obvodová zeď se nachází v areálu bývalého zámku v obci Oselce v majetku [příjmení] kraje, kde se nyní nachází střední a základní škola. Za objektem bývalého zámku se nachází areál zemědělského družstva, který byl částečně pronajímán společnosti [právnická osoba] Tato společnost měla v areálu samostatně postavenou stěnu z betonových segmentů. Tyto byly pouze složené na sobě na způsob stavebnice. Stěna ze tří stran vymezovala prostor k uskladnění štěpky. Nakládku a odvoz štěpky prováděla společnost [právnická osoba] [právnická osoba] pan [příjmení] [příjmení] uvedl, že dne 20. 3. 2019 v 5:00 hodin nakládal štěpku na přistavený nákladní automobil. V okamžiku, kdy byl s nakladačem u tohoto vozidla a vyklápěl třetí lžíci, došlo k pádu betonové zdi. V té době se údajně s nakladačem u stěny nenacházel a ani si neuvědomoval, že by do stěny při nakládání lžící nakladače narazil. Podle jeho tvrzení muselo dojít k samovolnému pádu betonové stěny, která měla být předtím vyboulená. Pádem betonové stěny došlo k poškození kamenné zdi bývalého zámku. Ve věci nebylo zjištěno, že došlo k úmyslnému jednání ze strany fyzické osoby. Na místě se nepodařilo prokázat, že betonová stěna v areálu zemědělského družstva spadla bezprostředně po najetí nakladače při nakládce štěpky nebo podobné činnosti, ale tato verze je nanejvýš pravděpodobná. Obsluha čelním nakladačem musela najíždět o uskladněné štěpky, čímž vznikal tlak na betonovou stěnu po obvodu a následně došlo k jejímu pádu. Nebylo možno určit, jak dlouho tento proces mohl trvat. Nebylo provedeno další šetření. Součástí vyrozumění je fotodokumentace pořízená Policií ČR, kdy z fotografií vyplynulo, že za betonovou zdí je hromada dřevní štěpky a dále v další vzdálenosti bubnová třídička. 7. Z fotografií označených datem 8. 10. 2019 vyplynulo, že betonová zeď byla poskládaná v některých místech z pěti řad betonových bloků, kdy první dvě řady jsou poskládány z bloků zhruba dvojnásobné výšky oproti blokům na horních třech řadách. Vedle této zdi se nacházela zeď vystavená z kamenů, která je v některých místech zbořena, kdy několik betonových bloků betonové zdi chybí. Za betonovou zdí je patrná hromada materiálu, zřejmě dřevní štěpky. Pod kamennou zdí jdou vidět rozvaliny, kdy se jedná patrně o původní části kamenné zdi. 8. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo, že vlastníkem pozemku parc. č. st [anonymizováno] v k. ú. a obci Oselce, jehož součástí je stavba občanského vybavení [adresa], je [příjmení] kraj. Právo hospodaření se svěřeným majetkem kraje má Střední a základní škola [adresa], [obec]. 9. Ze seznamu organizací k pojištění v rámci pojištění [příjmení] kraje vyplynulo, že jeho součástí je [ulice] škola a základní škola [obec] na adrese [obec a číslo]. Z pojistných podmínek pro pojištění hospodářských rizik vyplynula ujednání stran pojistné smlouvy týkajících se vyšších podmínek pojištění a vzniku nároku na pojistné. 10. Z oznámení škodní události majetku číslo pojistné události [číslo] (dále jen„ pojistná událost“) vyplynulo datum vzniku škodné události 22. 3. 2019 na základě hlášenky [číslo] ve vztahu k výše uvedené pojistné smlouvě, kdy příčinou vzniku škody byla označena živelní událost (pád stromu, stožáru a jiných předmětů), místem vzniku události bylo označeno [obec a číslo], vznik události byl popsán tak, že při nakládání dřevěných štěpků došlo k poškození zámecké obvodové zdi. Svědci události nebyli. Odhad výše škody činil 684 693 Kč. 11. Z oznámení pojistné události z 2. 10. 2019 vyplynulo, že [právnická osoba], jakožto zmocněnec na základě plné moci z 23. 5. 2006 za zmocnitele [příjmení] kraj, oznámilo pojistnou událost z 22. 3. 2019 v čase 8:00 hodin v Oselcích s popisem události, že při nakládání dřevěných štěpků došlo k poškození zámecké obvodové zdi. S tím, že poškozeným je Střední a základní škola [obec]. Škoda byla zaviněna cizí osobu s bližší specifikací, že při špatné manipulaci s nakladačem cizí firmy došlo k poškození – zbourání naší obvodové zdi zámecká obvodová zeď. Nehoda byla šetřena policií. 12. Ze zápisu o poškození věci movitých a nemovitých ze dne 8. 10. 2019 podepsaného technikem s podpisem [příjmení] ve vztahu k pojistné události vyplynul datum pojistné události 22. 3. 2019 v [adresa]. Jako příčina vzniku škody byl uveden náraz nakladače do betonové zdi a následný pád betonových kvádrů na kamennou zeď zámku. K rozsahu poškození a vlastnímu zjištění technika bylo uvedeno, že se jedná o skládanou kamennou zeď z malých a velkých kamenů zděných na jíl, jedná se o památkovou stavbu. Nárazem došlo k pádu asi 15 m délky a výšky 2,3 m a šířky 0,65 m. Z další poznámky vyplynulo, že dále došlo v důsledku vichřice k utržení měděné falcové krytiny v blíže specifikované ploše, kdy bude nahlášena nová pojistná událost. 13. Z žádosti z 15. 10. 2019 vyplynulo, že žalobkyně žádala [příjmení] kraj o zaslání dokumentů pojistné události, a to prohlášení o neuplatnění škody u jiného subjektu, protokol o oznámení trestného činu a číslo bankovního účtu. 14. Z rozpočtu zpracovaného [anonymizován