17 C 9/2022-74 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění popsané ve výroku I. tohoto rozsudku představující plnění, kterou byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni z titulu úvěrové smlouvy ze dne 7. 11.2018. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně porušil povinnost z uvedené smlouvy, neboť včas a řádně nesplatil úvěr, který mu žalobkyně na základě shora uvedené smlouvy poskytla. Žalovaný se tento dluh zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 995 Kč 2. Žalovaný se k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil, k jednání nařízenému na den 3. 3. 2020 se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 3. Z úvěrové smlouvy ze dne 7. 11.2018 č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že se jejím obsahem žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 600 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr včas a řádně splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 995 Kč (z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 12. 6. 2019) vyplynula splatnost ke každému 16. dni v měsíci počínaje červencem 2019. Sjednaná úroková sazba činila 6,9 % ročně. Část úvěru ve výši 253 076 Kč byla určena ke konsolidaci stávajícího úvěru žalovaného. Z obchodních podmínek bylo zjištěno, že tvoří nedílnou součást shora uvedené smlouvy a upravují konkrétní práva a povinnosti žalobkyně a žalovaného související s vedením běžného účtu. Mimo jiné smluvní podmínky upravují právo stran odstoupit od smlouvy a právo žalobkyně požadovat vrácení dlužných finančních prostředků. V bodě 7.1 smlouvy bylo sjednáno pojištění úvěru s pojistným 454 Kč měsíčně. Z ceníku bylo zjištěno, že stanoví povinnost žalovaného k úhradě sazebníkem stanovených poplatků souvisejících s poskytnutím předmětného úvěru a jejich výši. Žalovaný je sazebníkem vázán na základě shora uvedené úvěrové smlouvy. 4. Ze seznamu splátek úvěru vyplynulo, že částka 250 569,70 Kč byla 7. 11.2018 použita ke konsolidaci stávajícího úvěru žalovaného č. [bankovní účet]. 5. Z výpisu z účtu žalovaného za 11/2018 že dne 7. 11.2018 byla vyplacena částka 349 430,30 Kč z úvěru. Shodně vyplynulo z výpisu z bankovní knihy. 6. Z potvrzení o odkladu splátek vyplynulo, že splátky úvěru za měsíc květen-červenec 2022 byly žalovanému odloženy, o ně dojde k prodloužení splatnosti celého úvěru. Shodně vyplynulo, z informace k ochranné době ohledně splátek za srpen-říjen 2020. 7. Z poslední výzvy k úhradě vyplynulo, že dluh žalovaného na splátkách úvěru činil kde ni 27. 12. 2020 částku 15 806 Kč. Z poštovního podacího archu vyplynulo odeslání dne 30. 12. 2020. 8. Z výzvy k zaplacení ze dne 17.9.2021 vyplynulo, že žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 28. 1. 2021 a vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby, celková dlužná částka činila 620 856,72 Kč. Odeslání dne 20. 9. 2021 bylo prokázáno dodejkou. 9. Z vyplacení úvěru v budoucnosti, stavu úvěru v minulosti, výpisu z bankovní knihy a seznamu splátek úvěru a přehledu poplatků a pokut vyplynulo, že ke dni 13. 10. 2021 žalovaný zaplatil celkem částku 118 915 Kč. Dluh na úvěru činil celkem 630 912,53 Kč, z toho 568 938 Kč činila jistina, 28 133,40 Kč úroky z úvěru a 31 161,13 Kč zákonné úroky z prodlení a 2 680 Kč dlužné poplatky za pojištění (za období od srpna 2020 do ledna 2021). 10. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu vyplynulo, že žalovaný byl ke dni 31. 10. 2018 svobodný, měl příjem ze zaměstnání 18 876 Kč měsíčně, nájem neplatil, aktuální splátky byly dle informací u žalobkyně a žádal o úvěr 350 0000 Kč. Z tvrzení žalobkyně v posouzení úvěruschopnosti klienta vyplynuly existující závazky se splátkou 4 000 Kč měsíčně (prokázáno rovněž smlouvou o úvěru žalovaného č. [bankovní účet]). Z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že dne 16. 11. 2017 odešla platba na exekuci 9 027 Kč a dne 14. 8. 2018 platba na exekuci 28 188,73 Kč. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé. 12. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1968 věta 1. občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Ohledně zákonných úroků z prodlení soud aplikoval § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. Soud se nejprve zabýval platností smlouvy z hlediska požadavků zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žalobce prokázal, že s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, když vyšel z informací poskytnutých samotným žalovaným, které ověřil předloženými listinami a prokázaný a ověřený příjem žalovaného (18 876 Kč) odpovídal závěru, že žalovaný je schopen splácet měsíční splátky ve výši 6 995 Kč měsíčně, když platby na exekuce v minulosti samy o sobě takový závěr nevylučují a navíc je předpoklad, že v případě existující exekuce v době poskytnutí úvěru by byl postižen účet žalovaného, což nenastalo. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které se mu žalobkyně zavázala poskytnut úvěr v celkové výši 600 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 995 Kč. Žalovaný tak včas a řádně neučinil. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinou poskytnutého úvěru společně s poplatky za sjednané pojištění a příslušenstvím, sestávajícím z úroku z úvěru ve výši 6,9 % ročně a úroku z prodlení v zákonné sazbě počítaným od 16. 2. 2021 z dlužné úvěrové jistiny 568 938 Kč. 16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 765 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 865 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.