18 C 12/2022-36 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 1 027 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému vůči původnímu věřiteli [právnická osoba], neboť žalovaný dne 2. 1. 2021 nastoupil do vlaku ČD [číslo] směr [obec], při kontrole se však neprokázal platným jízdním dokladem. Vznikla mu tak povinnost zaplatit cenu za přepravu 27 Kč, rovněž pak přirážku k jízdnému 1 000 Kč. I přes výzvu však žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého se žalobkyně řádně a včas omluvila. Žalovanému bylo předvolání doručeno vhozením do schránky, k jednání se přesto nedostavil. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Z oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že dne 2. 1. 2021 využil žalovaný ke své přepravě vlaku č. Os [číslo] společnosti [právnická osoba] směr [obec]. Při přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a odmítl zaplatit jízdné včetně přirážky pro nedostatek hotovosti. Na místě neprokázal své osobní údaje předložením osobního průkazu, byla tedy přivolána hlídka Policie ČR, žalovaný souhlasil s poskytnutím údajů na místě z registru obyvatel. Žalovaný realizoval cestu v úseku [obec] – [obec]. Cena jízdného činila 27 Kč, účtovaná přirážka 1 000 Kč. V době uskutečnění přepravní kontroly bylo žalovanému 17 let. Z dopisu ze dne 27. 7. 2021 včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému písemně oznámila a oznámení odeslala na známou adresu žalovaného. 5. V době provedení přepravní kontroly byl žalovaný nezletilý. V době podání žaloby však již zletilosti dosáhl, soud proto jednal již přímo s žalovaným, který má plnou procesní způsobilost. 6. V dané věci se jedná o problematiku tzv. dětského dluhu, tedy dluhu, který žalovanému vznikl v době jeho nezletilosti. 7. Podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“),, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném ke dni 2. 1. 2021, je pověřená osoba oprávněna – vedle jiného - uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) o drahách, cestující je – vedle jiného – povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. o drahách, výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. Podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené jako sdělení č. 104/1991 Sb., zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Podle čl. 32 odst. 1 věty druhé Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. Podle § 2 odst. 3 o.z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný dne 2. 1. 2021 využil přepravních služeb právního předchůdce žalobkyně a že tedy nastoupením žalovaného do vozidla vlaku byla mezi ním a společností [právnická osoba] konkludentně uzavřena smlouva o přepravě, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit jízdné dle příslušného tarifu, v daném případě ve výši 27 Kč. Jelikož žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu, porušil své povinnosti cestujícího, pročež právní předchůdce žalobkyně požadoval po žalovaném též přirážku 1 000 Kč. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v době uzavření přepravní smlouvy nezletilý, zabýval se soud předně souvisejícími právními otázkami. V souvislosti se způsobilostí nezletilého dítěte k právním jednáním v rámci přepravy osob je třeba uvažovat o oddělení různých aspektů s tím spojených. Na straně jedné je třeba uvažovat o uzavření smlouvy a placení jízdného a na straně druhé o následcích spojených s jeho nezaplacením. V daném případě žalovaný cestoval vlakem právního předchůdce žalobkyně ve věku 17 let, tedy lze vycházet ze základní premisy, že s ohledem na svůj věk blížící se dosažení zletilosti byl způsobilý takovou konkludentní smlouvu uzavřít a byl si vědom toho, že je povinen zaplatit cenu jízdného. Rovněž si byl nepochybně vědom skutečnosti, že v případě porušení přepravních podmínek, tedy neuhrazení jízdného, se vystavuje nebezpečí povinnosti zaplatit i přirážku k jízdnému (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. I. ÚS 1775/14, podle nějž je na obecných soudech, aby v každé konkrétní věci posoudily, zda je u nezletilého dána způsobilost k uzavření smlouvy o přepravě osob, včetně všech jejích ujednání a důsledků vyplývajících z jejího porušení). Jelikož se již zletilý a plně procesně způsobilý žalovaný řízení u soudu aktivně neúčastnil a nehájil své zájmy, vyloučil soud z možnosti jeho způsobilost k uvedenému právnímu jednání zkoumat. Uvedené však samo o sobě nemůže vést k oprávněnosti uplatněného nároku na zaplacení přirážky k jízdnému, potažmo i jízdného samotného. 10. Na tomto místě je vhodné poukázat na skutečnost, že revizorům provádějícím přepravní kontrolu poskytuje zákon určitý diskreční prostor pro to, jak reagovat na situaci, kdy se cestující neprokáže platným jízdním dokladem. Podle shora citovaného § 37 odst. 4 písm. d) zák. o drahách je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který cestuje bez platného jízdního dokladu, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Nejedná se tedy o obligatorní postup, nýbrž postup do jisté míry závislý na konkrétních okolnostech a úvaze pověřené osoby, přičemž zákon v případě nezletilých osob specificky vyjmenovává, že u osob, které nedosáhly plnoletosti, je pověřená osoba oprávněna vyžadovat osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování. V daném případě bylo zjištěno, že žalovaný se při přepravní kontrole odmítl prokázat svou totožnost, načež byla přivolána hlídka policie, která žalovaného s jeho souhlasem ztotožnila a poskytla údaje z registru obyvatel. Ačkoli tedy právní předchůdce žalobkyně měl možnost údaje o zákonných zástupcích nezletilého zjistit v souvislosti se ztotožněním žalovaného hlídkou policie, a to se souhlasem samotného žalovaného, neučinil tak. Přitom v intencích zvýšené ochrany poskytované v právních jednáních nezletilým je podle názoru soudu nezbytné posuzovat citované ustanovení § 37 odst. 4 písm. d) zák. o drahách, poslední část věty za středníkem, vykládat tak, že pověřená osoba by v případě přepravní kontroly nezletilých osob měla vždy vyžadovat údaje o zákonném zástupci nezletilého. To však v daném případě učiněno nebylo. Pověřená kontrolující osoba měla rovněž možnost vyřešit celou věc mírněji, než uložením jízdného i přirážky k jízdnému, a to zejména právě s ohledem na věk žalovaného v době přepravní kontroly. Zákon zde poskytuje kontrolorům určitý prostor zvolit v dané situaci nejvhodnější řešení, přičemž zejména u nezletilých osob se jeví jako více než vhodné takové diskrece využít. Ostatně z oznámení o závadách bylo zjištěno, že žalovaný odmítl zaplatit jízdné včetně přirážky pro nedostatek hotovosti, nikoli například pouze proto, že by zaplatit„ nechtěl“. 11. Právní ochrana nezletilých osob před dluhy, které si z doby dětství ponesou do dospělosti, je v posledních letech předmětem zájmu odborné veřejnosti i rozhodovací praxe Ústavního soudu. Právě Ústavní soud dospěl k závěru, že z mezinárodně-právních závazků pro Českou republiku vyplývá povinnost zajistit dětem takovou ochranu a péči, která je nezbytná pro jejich blaho. Dle názoru Ústavního soudu se s takovou povinností neslučuje uložení dluhu nezletilému, o jehož existenci se často dozví až při jeho vymáhání po dosažení zletilosti, kdy již může být takový dluh – byť