18 C 140/2022-39 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení 54 900 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že dne 30. 10. 2021 došlo k dopravní nehodě s účastí vozidla tovární značky Volkswagen, model Touran, jehož vlastníkem je žalovaný. Na pokyn Policie ČR došlo k odtahu vozidla na odstavné parkoviště žalobce, kde bylo následně uskladněno od 30. 10. 2021 do 4. 3. 2022. Dne 4. 3. 2022 bylo vozidlo předáno Magistrátu hlavního města Prahy na jeho odstavné parkoviště v Dubči. Za citované období požaduje žalobce po žalovaném úhradu nákladů za uskladnění vozidla a dále částku 1 900 Kč za odtah z místa nehody na odstavné parkoviště a dále částku 2 900 Kč za odtah z odstavného parkoviště žalobce na odstavné parkoviště Magistrátu hlavního města Prahy do Dubče. Cena za uskladnění za první až třetí i jen započatý den činí 250 Kč, od čtvrtého dne až do sto osmdesátého dne 400 Kč za každý i jen započatý den, dále počínaje sto osmdesátým prvním dnem 50 Kč za den. Žalovaný byl k úhradě opakovaně vyzýván, dlužnou částku přesto neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl soud ve věci na základě žalobcem předložených listin tak, že bez nařízení jednání veřejně vyhlásil rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Na základě zřizovací listiny vydané Ministerstvem vnitra s účinností od 1. 1. 1998 je žalobce oprávněn k odtahu vozidel nařízeného Policií ČR a další činnosti spočívající v krátkodobém uskladnění takto odtažených vozidel v areálu žalobce. Z Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti bylo zjištěno, že maximální cena za jeden nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč, za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí maximální cena za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den. Z předávacího protokolu Policie ČR bylo zjištěno, že dne 29. 5. 2020 bylo vozidlo tovární značky Fiat, typ Scudo, [VIN kód], [registrační značka], bílé barvy předáno žalobci. Z protokolu Policie ČR o zajištění vozidla ze dne 30. 10. 2021 bylo zjištěno, že bylo zajištěno vozidlo tovární značky Volkswagen, typ Touran, [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], kdy jako vlastník byl uveden žalovaný. Z protokolu o převzetí vozidla ze dne [datum] bylo zjištěno, že citované vozidlo bylo dne [datum] převezeno na odstavnou plochu Magistrátu hlavního města Prahy na adrese [adresa]. Dopisem ze dne 1. 11.2021 byl žalovaný vyrozuměn o odtahu vozidla a vyzván k jeho vyzvednutí a úhradě nákladů spojených s odtahem a uskladněním. Z přiložených faktur soud zjistil, že žalovanému byly vystaveny faktury za odtah a parkování vozidla: faktura č. 211080653 za odtah a parkování 30. 10. – 31. 10. 2021 na 2 400 Kč se splatností 15. 11. 2021, faktura č. 211080751 za parkování vozidla 1. 11. – 30. 11. 2021 na 12 000 Kč se splatností 15. 12. 2021, faktura č. 221080016 za parkování vozidla 1. 12. – 31. 12. 2021 na 12 400 Kč se splatností 17. 1. 2022, faktura č. 221080084 za parkování vozidla 1. 1. – 31. 1. 2022 na 12 400 Kč se splatností 15. 2. 2022, faktura č. 221080137 za odtah a parkování vozidla 1. 2. – 28. 2. 2022 na 11 200 Kč se splatností dne 15. 3. 2022, faktura č. 221080163 za odtah a parkování vozidla 1. 3. – 4. 3. 2022 na 4 500 Kč se splatností dne 18. 3. 2022. Dopisem ze dne 21. 3. 2022, včetně přehledu pohledávek, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu; tato předžalobní upomínka byla rovněž zaslána na adresu trvalého pobytu žalovaného. 4. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále vycházel ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, z Nařízení hl. města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti č. 2/2013. 5. Dle § 27 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce listinnými důkazy prokázal, že je oprávněn provádět odtahy vozidel a jejich umístění na střeženém parkovišti a za tyto služby účtovat ceny v maximální výši dle nařízení přijatého radou Hlavního města Prahy. Žalobce prokázal, že dne 30. 10. 2021 provedla odtah vozidla, jehož vlastníkem je žalovaný. Tím došlo mezi účastníky ke vzniku závazkového právního poměru, z nějž je žalovaný povinen nahradit žalobci škodu, která mu vznikla v souvislosti s odtahem vozidla a následným umístěním na střežené parkoviště. V případě žalovaného se jedná o poplatek za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a dále služby parkoviště za prvé tři dny parkovného ve výši 3 x 250 Kč, služby parkovného za 4. a každý další den až do 180. dne ve výši 177 x 400 Kč a následně za každý i započatý den až do vyzvednutí vozidla po 50 Kč za den. Celkem tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobci částku 54 900 Kč. Žalovaný však žalobci ani po výzvě nic neuhradil, čímž porušil svou povinnost. Soud proto žalobě jako důvodné zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 54 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 2 196 Kč a dvakráte paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za dva úkony (návrh ve věci samé, výzva k plnění) podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.