18 C 159/2022-45 — Okresní soud v Příbrami

Žalobkyně podala k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ postupitel“) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo žalovaného na adrese [adresa], přičemž předmětem smlouvy byl závazek postupitele dodávat žalovanému elektřinu v napěťové hladině NN (nízké napětí). Za období od 22. 8. 2019 do 31. 1. 2020 však žalovaný dluží za sdružené služby dodávky elektřiny na základě faktury č. 2004249832 částku 7 499,77 Kč. Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a skutkovému závěru. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodával předchůdce žalobkyně energie do odběrného zařízení žalovaného na adrese [adresa], a jejíž součástí jsou též Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně vystavila žalovanému za sdružené služby dodávky elektřiny za období od 22. 8. 2019 do 31. 1. 2020 částku 7 499,77 Kč se splatností 25. 2. 2020 (faktura č. 2004249832). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností od 27. 5. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 2. 6. 2022 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzýván upomínkou právního předchůdce žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu také předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2022. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Na základě § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona a § 2048, § 1968 a § 1970 o.z., a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala skutková tvrzení obsažená v žalobě, tedy že mezi ní jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona, rovněž pak svou aktivní legitimaci ve sporu. Žalovaný nesplnil svou povinnost vyplývající z této smlouvy, když nezaplatil řádně a včas cenu za dodanou elektřinu. Žalovaný se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o.z.. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužnou pohledávku za odběr elektřiny spolu s úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni splatnosti pohledávky. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. L, § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítaných z 900 Kč, tj. 189 Kč, a soudního poplatku 400 Kč.