18 C 172/2022-46 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala k soudu shora uvedenou žalobu s tvrzením, že žalobkyně, která je dodavatelem plynu a elektřiny, uzavřela dne [datum] s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] pro odběrné místo žalované na adrese [adresa], s datem zahájení dodávky 4. 6. 2021. Číslo odběrného místa je [číslo]. Za dodávku elektřiny fakturovala žalobkyně žalované následovně: faktura č. 6110174331 za období od 4. 6. 2021 do 17. 8. 2021 na částku 23 568 Kč se splatností 5. 9. 2021, faktura č. 6110248626 za období 18. 8. 2021 až 24. 11. 2021 na částku 8 692 Kč se splatností 20. 12. 2021. K úhradě byla žalovaná opakovaně vyzývána, za každou odeslanou upomínku žalobkyně účtuje 100 Kč, což bylo vyúčtováno fakturou č. FO 9721032494 ze dne 29. 9. 2021 se splatností 13. 10. 2021 a fakturou č. FO 9722000176 ze dne 10. 1. 2022 se splatností 24. 1. 2022. Ke dni 24. 11. 2021 byla smlouva mezi stranami ukončena. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení. 2. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je – vedle jiného – obchod s elektřinou. Ze Smlouvy o poskytování služeb elektřina ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobkyní coby dodavatelem a žalovanou coby zákazníkem byla uzavřena dohoda, jejímž předmětem bylo dodání elektřiny na odběrné místo na adrese [adresa], přičemž strany se dohodly na měsíční výše zálohy 2 000 Kč. Žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajistit související službu v elektroenergetice. Žalovaná jako zákazník se zavázala zaplatit žalobkyni za dodávku elektřiny, případně i další sjednané ceny, poplatky, sankce a regulovanou cenu za související službu. Dle čl. III. odst. 1 všeobecných podmínek je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy, je-li zákazník po dobu delší než 14 dnů v prodlení s úhradou splatného dluhu a tento dluh nezaplatí ani přes dodatečné upozornění ze strany žalobkyně nebo pokud zákazník alespoň ve dvou případech nesplní svůj dluh řádně a včas. Dle čl. IV. odst. 9 písm. d) všeobecných podmínek je zákazník povinen zaplatit žalobkyni poplatek za každou jednotlivou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění povinnosti ve výši 100 Kč vč. DPH. Z faktury č. 6110174331 soud zjistil, že za období od 4. 6. 2021 do 17. 8. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované za spotřebu elektřiny částku 23 568 Kč, když žalovaná na zálohách neuhradila ničeho, přičemž tato částka byla splatná 5. 9. 2021. Z faktury č. 6110248626 soud zjistil, že za období 18. 8. 2021 až 24. 11. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za spotřebu elektřiny 8 692 Kč se splatností 20. 12. 2021. Žalobkyně žalovanou upomenula k zaplacení neuhrazených faktur upomínkami ze dne 29. 9. 2021 a 10. 1. 2022, a za tyto upomínky vyúčtovala žalované po 100 Kč fakturami č. 9721032494 ze dne 29. 9. 2021 se splatností 13. 10. 2021 a fakturou č. 9722000176 ze dne 10. 1. 2022 se splatností 24. 1. 2022. Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou z 21. 4. 2022. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Na základě § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona a § 2048, § 1968 a § 1970 o.z., a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala skutková tvrzení obsažená v žalobě, tedy že mezi ní jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem došlo k uzavření smlouvy o dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou povinnost vyplývající z této smlouvy, když nezaplatila řádně a včas cenu za dodanou elektřinu. Žalovaná se tak se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o.z.. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužné pohledávky za odběr elektřiny spolu s úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni splatnosti pohledávky. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení 4 203 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech (viz u zdejšího soudu například sp. zn. 10 C 60/2022, 5 C 33/2022, 5 C 14/2022). Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 500 Kč, tří režijních paušálů po 300 Kč, tj. 900 Kč, 21 % DPH počítaných z 2 400 Kč, tj. 504 Kč, a soudního poplatku 1 299 Kč.