18 C 2/2022-23 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], nyní [právnická osoba], [IČO], smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které postupitel zřídil a vedl žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet] a současně umožnil žalovanému čerpat kontokorentní úvěr dle článku [anonymizována dvě slova]. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 14 066,96 Kč. S úhradou závazku se však dostal do prodlení, a tak věřitel pohledávku zesplatnil ke dni 14. 6. 2018. Celkový dluh žalovaného je tak tvořen dlužnou jistinou 12 066,96 Kč a úroky z prodlení 851,43 Kč. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný i přes výzvu ničeho dalšího neuhradil. 2. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako banka a žalovaný jako klient uzavřeli dohodu, na základě které se banka zavázala vést klientovi běžné účty, a dále přijímat na běžné účty vklady a platby a uskutečňovat z nich výplaty a platby, a to zejména prostřednictvím služeb přímého bankovnictví a karty. Banka rovněž poskytuje klientovi kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Klient se zavázal limit nepřekročit. Pokud bude limit překročen, bude klientovi účtován sankční poplatek. Součástí smlouvy tvoří i [anonymizováno] obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb, dále [anonymizováno] podmínky a [anonymizováno]. Z [anonymizováno] ke smlouvě soud zjistil, že výše povoleného limitu [anonymizováno] k běžnému účtu č. [bankovní účet], založeného na jméno žalovaného, činila 8 000 Kč, a to ode dne 21. 11. 2011. Minimální měsíční kreditní příjem činil 4 000 Kč. Úroková sazba činila 19,90% ročně, RPSN 37,6% ročně. Dle čl. [anonymizováno] odst. [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) Všeobecných obchodních podmínek dojde-li k případu porušení, je banka oprávněna převést v případě překročení povoleného limitu nebo nedodržení měsíčního kreditního příjmu debetní zůstatek z běžného pčtu na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení povoleného limitu a oznámit klientovi číslo nového úvěrového účtu, celkovou dlužnou částku, výši jednotlivých měsíčních splátek s tím, že délka splácení nepřesáhne 24 měsíců. Případem porušení je dle čl. [anonymizována dvě slova] písm. [anonymizováno]) případ, kdy výše zůstatku na běžném účtu, jehož prostřednictvím není čerpán kontokorentní úvěru, nedosáhne po dobu tří měsíců výše minimálního zůstatku; dle písm. [anonymizováno]) pak případ, kdy klient překročí povolený limit nebo nedodrží měsíční kreditní příjem pro čerpání kontokorentního úvěru. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno ukončení poskytování produktu [anonymizováno] k běžnému účtu, a to vzhledem k opakovanému porušování podmínek (překročení povoleného limitu) a prodlení se splněním závazku. Z dopisu ze dne 13. 2. 2018 bylo zjištěno, že banka oznámila žalovanému zrušení poskytování úvěru [anonymizováno] a dluh 14 066,91 Kč s tím, že tento dluh byl převeden z běžného účet na nově otevřený účet [číslo]. Z důvodu blokace běžného účtu žalovaného nebylo možno započíst pravidelnou měsíční splátku. V souladu se smluvním ujednáním byl žalovaný informován, že počet měsíčních splátek činí 8, výše pravidelné splátky 1 758,37 Kč s tím, že splátka je splatná vždy k 12. dni každého měsíce, datem první splátky je 12. 3. 2018. Dopisem ze dne 14. 6. 2018 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 14. 6. 2018 na částku 14 066,96 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě do 28. 6. 2018. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] vedený na žalovaného bylo zjištěno, že ke dni 17. 6. 2020 činila dlužná jistina po splatnosti 12 066,96 Kč, splatný úrok z prodlení 851,43 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy pohledávek bylo zjištěno, že dluh za žalovaným byl postoupen na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2020, jenž byl žalovanému odeslán dne 29. 6. 2020. Dopisem ze dne 29. 6. 2020 byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu před podáním žaloby. 4. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil v souladu s § 3028 odst. 3 a § 3077 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. zák.“), včetně subsidiárního použití zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. 5. Podle § 708 obch. zák., smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. 6. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 502 odst. 1 věta prvá obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 8. Podle § 503 odst. 1 věta prvá obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. 9. Podle § 504 obch. zák. je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě. 10. Podle § 369 obch. zák., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 11. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 12. Podle § 517 odst. 3 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 13. Jelikož k postoupení pohledávky došlo smlouvou ze dne [datum], posoudil soud toto postoupení podle právní úpravy účinné ke dni postoupení, tj. podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., o.z. 14. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 16. Na základě provedeného dokazování shledal soud žalobu zcela důvodnou. Žalobkyně prokázala, že mezi její právním předchůdcem a žalovaným vznikl závazkový vztah, na jehož základě byl žalovanému zřízen bankovní účet, v jehož rámci žalovaný čerpal úvěr do povoleného limitu 8 000 Kč, přičemž tento povolený limit přesáhl a závazek neuhradil, když mu vznikl dluh 12 066,96 Kč. Právní předchůdce žalobkyně oprávněně využila svého smluvního práva a prohlásila úvěr za splatný ke dni 14. 6. 2018. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci v řízení, neboť prokázala, že jí byla pohledávka za žalovaným platně postoupena. Jelikož oprávněnost nároku žalobkyně byla prokázána předloženými listinnými důkazy, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vedle samotné dlužné jistiny přiznal žalobkyni rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení 851,43 Kč Celkem tedy žalobkyni přiznal 12 918,39 Kč jako součet dlužné jistiny a úroků z prodlení. Vedle toho přiznal rovněž žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícím po zesplatnění, tj. ode dne 15. 6. 2018 do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč. Soud přitom postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech (například sp. zn. 18 C 48/2021). Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč, t