18 C 41/2022-37 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 14 510 Kč s příslušenstvím složené ze dvou samostatných nároků. První nárok představovala částka 8 230 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Druhý nárok představovala částka 6 280 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 1. 7. 2020 do 30. 9. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně, která je oprávněna k vymáhání příspěvku nepojištěných, vyzvala a následně upomínala žalovaného o zaplacení příspěvku 8 230 Kč, resp. 6 280 Kč, který se skládá z částky vypočtené vynásobením příslušné zákonné denní sazby počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, v případě prvního nároku ve výši 7 930 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, v druhém případě z částky 5 980 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný však příspěvek a náklady na vymáhání neuhradil, a to ani poté, co mu byla odeslána předžalobní výzva k plnění. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl soud ve věci na základě žalobkyní předložených listin tak, že bez nařízení jednání veřejně vyhlásil rozsudek. 3. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 11. 2020 a 6. 5. 2021, upomínek k zaplacení dlužné částky ze dne 25. 2. 2021 a 11. 8. 2021, z předžalobní upomínky ze dne 29. 4. 2021 včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný byl v období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 a v době od 1. 7. 2020 do 30. 9. 2020 vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [anonymizováno] [číslo], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala dne 9. 11. 2020 a 6. 5. 2021 žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, a to do 60 dnů od doručení dopisu. Následně byl žalovaný opakovaně o úhradu upomínán, naposledy výzvou před podáním žaloby ze dne 23. 6. 2021, resp. 13. 9. 2021. 4. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 14 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s čl. 7 odst. 3 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) právo české. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 8. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem (provozovatelem) shora citovaného automobilu, pro jehož provoz nebylo v těchto obdobích sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě, vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku do tzv. garančního fondu, který za období 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020, tj. 122 dní, činí celkem 7 930 Kč (122 dní x 65 Kč), za období od 1. 7. 2020 do 30. 9. 2020, tj. 92 dní, činí 5 980 Kč (92 dní x 65 Kč). Žalobkyni vzniklo v obou případech rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku, kdy částku 300 Kč soud považuje za účelnou a přiměřenou. Žalobkyni vedle toho přísluší podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, i příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech důvodu uvedených výše rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I., uložil žalovanému zaplatit dlužné částky 8 230 Kč, resp. 6 280 Kč, a to včetně příslušenství, a to zákonný úrok z prodlení z dlužných částek ode dne 3. 2. 2021, resp. 21. 7. 2021 do zaplacení. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává tatáž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč. V tomto směru opravil soud zřejmou nesprávnost dle § 164 o.s.ř. oproti vyhlášenému znění, kdy pouze chybně sečetl jednotlivé položky.