18 C 8/2022-42 — Okresní soud v Příbrami

Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 153 Kč s příslušenstvím jakožto dvou nároků, z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému vůči původnímu věřiteli [právnická osoba], neboť žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil své povinnosti cestujícího. Vzniklý dluh žalovaný dosud neuhradil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil, že dne 13. 10. 2016 využil žalovaný ke své přepravě vlaku [číslo] společnosti [právnická osoba] na trase [obec] - [obec]. Jelikož však cestoval bez platného jízdního dokladu, bylo sepsáno Oznámení o závadách a žalovanému bylo vystaveno potvrzení o nedodržení SPPO č. 0001-970. Dne 14. 9. 2016 využil žalovaný ke své přepravě vlaku [číslo] společnosti [právnická osoba] na trase [obec] – [obec]. I v tomto případě cestoval bez platného jízdního dokladu, pročež s ním byl sepsáno Oznámení o závadách a bylo mu vystaveno potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] Smlouvou ze dne [datum] postoupil původní věřitel [právnická osoba] pohledávku včetně jejího příslušenství na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] která ji dále postoupila smlouvou ze dne [datum] na žalobce. Žalovaný i přes výzvu dlužnou částku nezaplatil. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle § 2550 a násl. a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatí jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 téhož zákona, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Nastoupením žalovaného do vozidla vlaku byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným platně uzavřena přepravní smlouva, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit jízdné dle příslušného tarifu. Jelikož žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu, porušil své povinnosti cestujícího a vznikla mu tak povinnost zaplatit cenu jízdenky ve výši dle tarifu 67 Kč, resp. 86 Kč a přirážku 1 000 Kč. Přirážka byla splatná v den provedení přepravní kontroly 13. 10. 2016, resp. 14. 9. 2016, žalovaný ji neuhradil a dostal se tak do prodlení. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému, a to spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1968 věty první a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. l o.s.ř. jako třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Soud přitom postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudního poplatku ve výši 400 Kč.