18 C 86/2021-53 — Okresní soud v Příbrami

Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení 6 375 Kč z titulu dlužných plateb do fondu oprav a služeb za měsíc červenec a srpen 2021 ve výši 6 275 Kč a 100 Kč jako náhrady za předžalobní upomínku. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili. Žalovaní se k věci nevyjádřili. Provedeným dokazováním učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaní jsou výlučnými vlastníky bytové jednotky [číslo] s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku, v budově [adresa] na parcele č. St. [číslo], k.ú. [obec]. Žalovaní neuhradili platbu do fondu oprav a služeb za měsíce červenec 2021 ve výši 3 101 Kč a srpen 2021 ve výši 3 174 Kč. K úhradě tohoto dluhu byli žalovaní vyzváni předžalobní upomínkou ze dne 2. 9. 2021. Žalobce uplatnil rovněž náhradu nákladů spojených se zasláním předžalobní upomínky ve výši 100 Kč. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalovaná čl. 2 je státním příslušníkem Ukrajiny, zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 4 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s čl. 4 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) právo české. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud v souladu s ustanoveními § 1180 odst. 1 věty první, § 1181 odst. 1 o. z., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaní jako výluční vlastníci bytové jednotky mají povinnost přispívat na správu domu a pozemku a platit zálohy na služby. Žalovaní však nesplnili svou povinnost uhradit zálohy za tyto služby za měsíce červenec a srpen 2021 v celkový výši 6 275 Kč a dostali se do prodlení. Soud proto uložil žalovaným povinnost uhradit žalobci tuto dlužnou částku, a to spolu s uplatněnou náhradou za předžalobní upomínku 100 Kč, tedy celkem 6 375 Kč. Jelikož se žalovaní dostali do prodlení, uložil jim soud rovněž povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v souladu s požadavkem žalobce ode dne 7. 10. 2021, kdy byla žaloba podána, do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudního poplatku 1 000 Kč.