5 C 166/2022-41 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku 3 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 %, zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 57,75 % a částku 1 339,47 Kč včetně nákladů řízení ve výši 4 514 Kč. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které půjčil žalovanému částku 3 000 Kč. Postupoval v souladu s § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. a zákonem č. 257/2016 Sb. Žalovaný se za půjčení částky zavázal zaplatit 840 Kč. Svůj závazek nesplnil a celý dluh se stal splatným najednou dne [anonymizováno] [rok]. Žalobce dále požadoval pokutu ve výši 1 339,47 Kč v souladu s ustanovením článku IV. smlouvy. K návrhu žalobce připojil předžalobní výzvu ze dne [datum], smlouvu o úvěru [číslo] s uvedením, že platnost je od [datum] a žalovaný [celé jméno žalovaného] podepsal smlouvu elektronicky. Dále předložil předžalobní upomínku ze dne [datum], [datum], [datum]. 2. Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne [datum] vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena Okresnímu soudu v Příbrami. 3. Okresní soud v Příbrami návrhu žalobce dne [datum] vyhověl a rozhodl ve věci elektronickým platebním rozkazem. Tento elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit na trvalou adresu žalovaného [část obce], [ulice a číslo] (TP od [anonymizováno] [rok] dle centrální evidence obyvatel). Okresní správa sociálního zabezpečení sdělila, že žalovaný není přihlášen k pojištění u žádného zaměstnavatele, není evidován jako osoba výdělečně činná, nepobírá žádný důchod, další adresa je evidována na adrese [adresa žalovaného] (též se nepodařilo doručit). 4. Z důvodu nedoručení elektronického platebního rozkazu byl tento usnesením ze dne [datum] zrušen a účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli poučeni, že v případě, že se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. 5. Na základě skutkového stavu zjištěného z tvrzení žalobce a předložených listinných důkazů soud shledal žalobu za důvodnou pouze do částky 3000 Kč s odkazem na ustanovení § 2991 o. z. Pokud žalovaný obdržel částku 3000 Kč a nevrátil jí, vzniklo tak bezdůvodné obohacení, které je ve smyslu § 2991 o. z. povinen vrátit včetně úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do částky 630 Kč s příslušenstvím z částky 57,75 Kč a 1 339,47 Kč soud shledal za nedůvodnou, a to pro neplatnost smlouvy dle § 87/1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to z toho důvodu, že žalobce neprokázal, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného mu úvěr zaplatit (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, řízení o předběžné otázce, týkající se výkladu k článku 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 23. 4. 2008, rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne l8. 2. 2020 č. j. 22 Co 295/2019-86, rozsudek ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/2008). 6. Z důvodu částečného úspěchu ve věci samé a z důvodu uplatněného nároku na základě neplatné smlouvy soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.