5 C 199/2022-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku 5 610 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 318,09 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 610 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 3 %, úrok 30 % ročně z částky 5 610 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení ve výši 6 934 Kč. 2. V návrhu žalobce tvrdil, že je ve věci aktivně legitimován dle smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba] Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o [anonymizováno], v rámci kterého poskytoval kontokorentní úvěr [anonymizováno] podle všeobecných obchodních podmínek banky. Žalovaný nerespektoval všeobecné obchodní podmínky a právní předchůdce využil svého práva, zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši [částka] převedl dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet. O převodu byl žalovaný informován. Dlužná částka poté byla úročena úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 30 %. Žalobce k návrhu připojil výzvu k plnění ze dne [anonymizováno] [rok], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek, smlouvu o [anonymizováno], uzavřenou mezi právním předchůdcem a žalovaným dne [datum], oznámení o převodu dluhu ze dne [anonymizováno] [rok], dohodu mezi právním předchůdcem a žalobcem ze dne [datum], přehled postoupených pohledávek, smlouvu o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [anonymizováno] [rok]. 3. Na základě tvrzení žalobce a předložených listinných důkazů Okresní soud v Příbrami rozhodl elektronickým platebním rozkazem dne [anonymizováno] [rok]. Tento se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného na adresu trvalého pobytu [obec a číslo] (adresa úřadu od [datum]) ani na adresu [obec a číslo] Okresní správa sociálního zabezpečení Příbram eviduje adresu [obec a číslo], v centrální evidenci pojištěnců není žalovaný přihlášen k pojištění u žádného zaměstnavatele, není veden, jako OSVČ, nepobírá žádné dávky nemocenského pojištění a žádný důchod. Ze strany soudu bylo ověřeno, že se žalovaný nenachází ve výkonu vazby, ani ve výkonu odnětí svobody ani zabezpečovací detenci. 4. Z důvodu nedoručení elektronického platebního rozkazu byl tento zrušen usnesením ze dne [datum] a účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto, bez nařízení jednání. Účastníci byli poučeni, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se k postupu dle § 115a) o.s.ř. nevyjádřili, za splnění podmínek tohoto ustanovení soud rozhodoval bez nařízení jednání. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle § 1879 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel, bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován. 6. Podle § 3028/3 zákona č. 89/2012 Sb. soud hodnotil zjištěný skutkový stav dle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tedy ke dni [datum], tj. dle zákona č. 40/1964 Sb. o. z., zákona č. 513/1991 obchodní zákoník a zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce shledal za platně uzavřenou ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku. Na tuto smlouvu je nutné hledět, jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 50 a násl. o. z., neboť tuto smlouvu uzavřel právní předchůdce žalobce, jako subjekt jednající v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti, a žalovaný jako spotřebitel. Ohledně příslušenství pohledávky soud aplikoval ustanovení § 517/2 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve spojení s přechodným ustanovením § 19/1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech důvodů shledal soud žalobu za důvodnou, dluh vznikl v důsledku porušení povinností žalovaného, vyplývající ze smlouvy, žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení a došlo k platnému zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstal ve sporu pasivním, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení nebyla nijak zpochybněna. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobci uhradil, případně že na dluh uhradil více, než odpovídá žalobcem tvrzená výše pohledávky. Soud považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázané listinnými důkazy, žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 5 610 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem, zákonným úrokem z prodlení a úrokem ve výši 30 % z dlužné částky od [datum] Lhůta k plnění byla dle § 160/1 o.s.ř. určena třídenní. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu v celkové výši 1 489 Kč Náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a dále náhrada za 21 % DHP ve výši 189 Kč (ze součtu odměny advokáta a režijních paušálů). Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává týž žalobce ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla určena podle §160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).