ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2022:7.C.157.2022.2 Datum: 2022-12-20 Předmět: zrušení vyživovací povinnosti Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 163 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 910 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 923 z. č. 89/2012 Sb."] ["výživné"]
O co šlo: zrušení vyživovací povinnosti (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 163 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 910 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 923 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil jeho vyživovací povinnost k žalovanému, neboť žalovaný měl řádně ukončit studium na SOŠ [obec], obor instalatér. Žalobci není známo, že by žalovaný nadále pokračoval ve studiu, a tudíž dle žalobce zanikla jeho vyživovací povinnost. V současné době je žalobci výživné sráženo ze mzdy.
2. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Soud z provedených důkazů vzal za prokázané, že naposledy bylo o výživném rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy žalobci bylo uloženo přispívat na výživu žalovaného částku 1 300 Kč měsíčně, počínaje 1. 3. 2020. Z potvrzení o studiu SOŠ [obec] ze dne 29. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl žákem uvedené školy od 1. 9. 2019 do 30. 6. 2022, přičemž ve třetím ročníku neprospěl. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovanému vzniklo dne 26. 9. 2022 oprávnění k provozování živnosti – ohlašovací řemeslné v oboru zednictví, a to na dobu neurčitou.
4. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku podle, kterého předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle ustanovení § 923 občanského zákoníku a § 163 odst. 1 o. s. ř. pak platí, že změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném. Změna poměrů může spočívat jak ve změně potřeb oprávněné osoby, tak i v možnostech povinného plnit vyživovací povinnost v dosavadním rozsahu. Při rozhodování soudu o výživném zletilého dítěte soud musí posoudit jako předběžnou otázku, zda vyživovací povinnost trvá, jestli nezanikla zejména v důsledku toho, že oprávněná osoba je schopna se sama živit. Za rozhodující je třeba přitom považovat, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu má dítě možnost samo se živit.
5. V daném případě se žalobce domáhal svého práva zrušit vyživovací povinnost, protože žalovaný (jeho syn) již ukončil studium na odborném učilišti a je schopen se sám živit, neboť podniká a je zapsán v živnostenském rejstříku. Vzhledem ke změně poměrů na straně žalovaného, který již nabyl zletilosti a je schopen se dle doložených podkladů prokazatelně sám živit, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a vyživovací povinnost žalobce zrušil ke dni 30. 6. 2022, kdy žalovaný přestal být studentem střední odborné školy.
6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož náleží náhrada nákladů řízení úspěšnému účastníku, kterým byl v daném případě žalobce, avšak ten žádné náklady řízení nepožadoval.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.