9 C 11/2022-30 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť proti němu není přípustné odvolání. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 4 726 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 12. 2. 2021 prostřednictvím webové stránky www.kamali.cz. Na základě dané smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaný se kromě jistiny zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 198 Kč. Splatnost úvěru nastala 30 dní od jeho poskytnutí. Žalovaný uhradil jen 2 000 Kč. Žalobkyně dále nárokovala poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za SMS servis, náhradu účelně vynaložených nákladů a smluvní pokutu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud projednal věc při jednání dne 15. 2. 2022 v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 12. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovanému přenechala téhož dne bezhotovostním převodem na jeho účet 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit včetně poplatku 198 Kč jednorázově do 30 dní od poskytnutí úvěru. Žalovaný uhradil dne 15. 6. 2021 částku 2 000 Kč. Dopisem ze dne 9. 7. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do 30 dnů od sepsání výzvy. Tento dopis odeslala žalovanému dne 12. 7. 2021. 6. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. K dispozici však měla jen výpis z účtu žalovaného za 1 měsíc, z nějž ohledně jeho příjmů vyplynula pouze skutečnost, že žalovaný pobíral nemocenskou. Žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného. Dostatečným způsobem tudíž neposoudila úvěruschopnost žalovaného. 7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť předmětnou smlouvu uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. Žalobkyně prokázala, že přenechala žalovanému 6 000 Kč Smlouva o spotřebitelském úvěru však nebyla uzavřena platně. Žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost předmětné smlouvy (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). 12. Protože je smlouva absolutně neplatná, není dán právní důvod, pro který žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný se tedy na její úkor bezdůvodně obohatil o 6 000 Kč (§ 2991 o. z.). Vrátil však jen 2 000 Kč. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni 4 000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ode dne 9. 8. 2021 do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) dopisem ze dne 9. 7. 2021, který mu byl odeslán dne 12. 7. 2021. V dopise mu byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 30 dní od sepsání výzvy. Žalovaný tak byl povinen vydat bezdůvodné obohacení nejpozději dne 8. 8. 2021. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni 60 % nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná jen částečně v rozsahu 80 % a neúspěšná v rozsahu 20 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a dále náhrada za 21% DPH ve výši 189 Kč (ze součtu odměny advokáta a režijních paušálů). S ohledem na míru úspěchu žalobkyně ve věci jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 893,40 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).