9 C 93/2022-50 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 19. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení 29 000,75 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne 30. 6. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně), a na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná částka představuje dluh na jistině 14 500,75 Kč a smluvní pokutu za prodlení ve výši 14 500 Kč za období ode dne 31. 8. 2018 do dne 26. 5. 2021. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. 4. Dle smlouvy o úvěru uzavřené dne 30. 6. 2017 přenechala právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne žalované v hotovosti 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku ve výši 2 888 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěru 2 170 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 500 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 897 Kč (celkem se tak zavázala zaplatit 54 558 Kč). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Dle transakční historie žalovaná vrátila do zahájení soudního řízení 29 363 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 včetně přílohy postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou žalobkyni. Dle dopisu ze dne 12. 1. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek a zároveň ji vyzvala k vrácení 57 154,22 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalované dne 12. 1. 2022. Dle dopisu ze dne 2. 5. 2022 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení celkem 56 005,07 Kč do dne 12. 5. 2022. Dle podacího lístku odeslal tento dopis žalované dne 4. 5. 2022. 5. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Údaje o příjmech a výdajích žalované vyplněné v žádosti o úvěr však nebyly doloženy příslušnými listinami (výpisem z účtu, nájemní smlouvou, výplatní páskou, apod.). Žalobkyně tudíž své tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované neprokázala, a protože se nezúčastnila jednání dne 19. 7. 2022, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o potřebě označit důkazy k prokázání rozhodných skutečností. 6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalované 30 000 Kč Smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost dané smlouvy (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). 12. Protože je smlouva absolutně neplatná, není dán právní důvod, pro který právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky. Žalovaná se tedy na její úkor bezdůvodně obohatila o 30 000 Kč (§ 2991 o. z.). Vrátil však již 29 363 Kč. Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni, které byla pohledávka platně postoupena (§ 1879 o. z.), částku 637 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ode dne 28. 1. 2022 do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) až dopisem ze dne 12. 1. 2022, který jí byl odeslán téhož dne. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalované doručena dne 17. 1. 2022. Žalobkyně jí poskytla lhůtu k plnění 10 dnů. Splatnost tak nastala dne 27. 1. 2022. Protože žalovaná dluh neuhradila, dostala se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl. 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení jí však nevznikly.