11 C 122/2023-35 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení 17 944,58 Kč s odůvodněním, že kontrolou [číslo] provedenou dne [datum] zjistila, že žalovaný odebírá od žalobkyně elektřinu bez právního důvodu, a to na odběrném místě [adresa žalovaného]. Dále uvedla, že tento odběr je neoprávněný, neboť dne [datum] byla na odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Žalovaný tak neoprávněně odebíral elektřinu 88 dnů. Žalovaná částka představuje škodu za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 6 048,72 Kč, platbu za příkon ve výši 477,09 Kč a náklady na zjištění a přerušení neoprávněného odběru ve výši 11 418,77 Kč. Žalobkyně vystavila dne [datum] žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 17 944,58 Kč, a to se splatností dne [datum]. Žalovaná částka představovala dluh ve výši 17 944,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 944,58 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. [právnická osoba], [IČO], na základě zmocnění od žalobkyně provedla dne [datum] kontrolu odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], přičemž při kontrole bylo zjištěno, že žalovaný provádí na odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny, a proto byl elektroměr demontován a odběrné místo bylo zajištěno plombami (zjištěno z protokolu o kontrole [číslo] a ze zplnomocnění [právnická osoba] Forensics k provádění kontrol). Žalobkyně oznámila žalovanému, že dne [datum] provedla na jeho odběrném místě kontrolu, přičemž zjistila neoprávněný odběr elektřiny, neboť byla ke dni [datum] ukončena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (zjištěno z oznámení ze dne [datum]). Dle výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny činí náhrada škody za neoprávněně odebranou elektřinu částku 6 048,72 Kč, přičemž se jedná o odběr za 88 dnů. Počáteční stav elektroměru u vysokého tarifu činil 307 kWh a končený stav činil 910 kWh (zjištěno z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Počáteční stav elektroměru u nízkého tarifu činil 270 kWh a konečný stav činil 599 kWh (zjištěno z téhož výpočtu). Žalobkyně dále vyčíslila žalovanému platby za příkon částkou 477,09 Kč a náhradu nákladů na zjištění a přerušení neoprávněného odběru částkou 11 418,77 Kč (zjištěno z téhož výpočtu). Žalobkyně vystavila dne [datum] žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 17 994,58 Kč, a to se splatností dne [datum] (zjištěno z faktury [číslo]). Žalovaný na tuto neuhradil ničeho. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky. Dle podacího lístku odeslala žalovanému dopis téhož dne. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. 5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) a dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen„ vyhláška“). 6. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 7. Podle § 2910 škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. 8. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. 9. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. 10. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 11. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. 12. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný odebíral v období od [datum] do [datum] elektrickou energii od žalobkyně, aniž by měl s žalobkyní sjednanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný se tak dopustil neoprávněného odběru energie, přičemž mu byla v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona uložena povinnost k náhradě škody, kterou způsobil žalobkyni. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku zahrnující náhradu ceny neoprávněně odebírané elektřiny, plateb za příkon a náklady na zjišťování neoprávněnosti odběru a jeho řešení. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani přes výzvu neuhradil. Ve sporu zůstal pasivní, žalobní tvrzení nikterak nezpochybnil, přičemž bylo na něm, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil. Žalovaný dluh neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 15 % (výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ročně z částky 17 944,58 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a z náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 2 úkony (předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 1 a § 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.